40. výročí založení EkF: Docent Libich o studentském životě i práci pedagoga

Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava letos slaví 40. výročí založení. V rámci oslav budou pro širokou veřejnost přednášet významné osobnosti, které jsou s naší fakultou spjaty. Sokolská33 vám bude postupně přinášet rozhovory s přednášejícími. Dnes si můžete přečíst rozhovor s doc. Dr. Ing. Janem Libichem, který nám prozradil nejen to, jak vzpomíná na svá studia, ale taky co o něm říkají jeho studenti v Austrálii. Buďte v obraze!

Svěříte se nám s vaší nejmilejší vzpomínkou na dobu vašich studií?

Ta je, obávám se, nepublikovatelná. (smích) Pochopitelně více než příběhy z učeben se člověku vryly do paměti společensko-kulturní zážitky, ta doba první poloviny devadesátých let v sobě měla takovou zvláštní porevoluční energii. Například noci u táboráku na Střeleckém ostrově (kde hrála na kytaru tehdy ještě neznámá Radůza), mé začátky s jógou, které se věnuji dodnes, koncert Pink Floyd na Strahově v roce 1994 nebo noční dvoukilometrový běh bosky v půlmetrovém sněhu na lyžařském výcviku.

Když se ohlédnete zpátky za studiem, co pro vás bylo nejtěžší?

Motivovat se, abych se věnoval i ekonomii, financím a daním, a nestrávil většinu času na velmi zajímavých přednáškách filozofie docentů Jána Pavlíka a Karla Pstružiny. To se snad nakonec povedlo.

Na ekonomii se mi líbilo, že se zabývá chováním skutečných lidí a snaží se zlepšit jejich prosperitu i spokojenost.

Proč jste se rozhodl pro studium ekonomie, když vás tolik táhla filozofie?

Filozofie mě hodně bavila už na gymplu, ale vnímal jsem ji jako způsob přemýšlení a životní přístup, ne jako potenciální kariéru. Na ekonomii se mi líbilo, že se zabývá chováním skutečných lidí a snaží se zlepšit jejich prosperitu i spokojenost.

Kdybyste mohl cokoliv z období studentského života a studia samotného změnit, co by to bylo?

Byl bych selektivnější. Víc bych se zaměřil na získání užitečných technických dovedností, například ekonometrie, a méně na biflování na písemky. Znamenalo by to možná o trochu horší známky, ale z hlediska budoucího využití by to bylo určitě lepší.

Zdroj: archív respondenta

Jak vypadá vaše práce pro Ekonomickou fakultu v současnosti?

Můj úkol je především na poli výzkumu, takže se snažím kvalitně publikovat a pomoci nejen v tomto, ale i v dalším. Například nyní píšeme s kolegou Janem Janků studii o tom, jak informovanost veřejnosti z velké míry ovlivňuje, jestli si ji budou politici kupovat předvolebními sliby a přílišným utrácením. Naše empirické výsledky jsou předvídatelné. V zemích OECD (Organization for Economic Cooperation and Development, pozn. redaktora) s nejlépe informovanými voliči neexistují volební rozpočtové cykly, kdežto v zemích s nejméně informovanými voliči, mezi které bohužel patří i Česko, vládní výdaje vystřelí v roce voleb o celé procento HDP. Po volbách se zase opasky utáhnou a tato rozkolísanost je velmi škodlivá pro lidi i ekonomiku, jenže to si občané neuvědomují.

Jaké z toho plyne ponaučení?

Z naší analýzy vyplývá stěžejní role vzdělání, a to nejen toho ekonomického. Ale politici v těch méně informovaných zemích mají pobídky minimalizovat investice do vzdělání, protože jim možnost legálně „podplatit“ neinformované voliče vyhovuje. Je to začarovaný kruh. V roce 1811 francouzský filozof Joseph de Maistre řekl: „Každý národ má vládu a politiky, jaké si zaslouží.“ Náš výzkum dokumentuje, že toto tvrzení je pravdivé i o dvě století později, minimálně tedy v oblasti fiskální politiky.

Věřím, že výzkumní pracovníci na vysokých školách by se měli více snažit sdělovat svá zjištění a doporučení politikům a široké veřejnosti.

Kromě výzkumu samotného se snažíte také o jeho popularizaci, jste navíc autorem mnoha článků v tisku…

Věřím, že výzkumní pracovníci na vysokých školách by se měli více snažit sdělovat svá zjištění a doporučení politikům a široké veřejnosti. Před pár lety jsem měl rubriku v Hospodářských novinách nazvanou Ekonomix Jana Libicha, jejíž podtitul byl „Ekonomický výzkum ve službách reálného světa“. Články na různá témata, psané formou srozumitelnou pro laiky, jsou k dispozici na www.ihned.cz/ekonomix. Jako zatím poslední „popularizační“ počin jsme s bývalým doktorandem Stanislavem Kappelem právě dopsali článek o tom, jestli by Česko mělo přijmout euro.

A jak zní vaše doporučení – mělo, nebo nemělo?

To si budete muset přečíst, vychází to ve 33. čísle týdeníku Euro. Jen možná napovím, že náš pracovní název je „Euro v Česku jako problémové manželství“.

Získal jste cenu australské vlády za přínos studentům, ti vás také čtyřikrát zvolili za nejlepšího přednášejícího na vaší „domovské“ australské univerzitě. Čím si myslíte, že jste je přesvědčil?

To si nejsem jistý. (smích) Možná to bude tím, že se na přednáškách nesnažím monologem napumpovat do studentů fakta, ale diskuzí je přimět k hlubšímu přemýšlení o probíraných tématech. Výzkum ukazuje, že když mluvíme, tak zapojujeme větší oblast mozku v porovnání s tím, když jen čteme nebo posloucháme. A proto si toho po diskuzi i více pamatujeme, takže je to mnohem efektivnější způsob studia než šprtání učebnic před zkouškou.

Jak jste přišel na myšlenku svého vlastního kanálu na YouTube?

Vlastně ze stejného důvodu. Chtěl jsem, aby mí studenti mohli být přítomni diskuzi s předními ekonomy a měli možnost se jich zeptat na to, co je zajímá. Proto jsem si začal zvát zajímavé hosty do studia na La Trobe univerzitě a hodinová videa dával online (www.youtube.com/c/JanLibich). Tyto rozhovory se později staly základem mé knihy nazvané „Real-World Economic Policy“, něco jako „Ekonomie reálného světa“.

Zdroj: archív respondenta

Účastnil jste se letošních Colours of Ostrava?

Účastnil a byly jako obvykle skvělé, včetně zajímavých přednášek v rámci Meltingpotu. Jen doufám, že mě nikdo nenatáčel, jak jsem se se svými syny snažil při Dance for Life napodobovat pohyby tanečníků, ani jak jsem na workshopu Parkouru neohrabaně skákal přes švédskou bednu. (smích)

Jaké jsou vaše nejbližší pracovní plány?

Kromě obvyklých činností jako výzkum a sezení u státnic se už moc těším na to, až se budu jako člen poroty podílet na výběru inspirativních učitelů základních a středních škol v Česku. Bude to u nás nultý ročník (více na http://ucitelpovolanisnu.cz/gtp), ale v zahraničí má tato Global Teacher Prize již tradici.

Zdroj: archív respondenta

Přednášet před velkým obecenstvem je určitě náročné. Jak se vy osobně na přednášky připravujete?

Základem je nechat manželku odsouhlasit, co si mám vzít na sebe. Protože z nějakého pro mě neznámého důvodu jí například vadí, když si obleču nevyžehlenou košili. Možná byste mi, Šárko, jako příslušnice něžného pohlaví mohla objasnit, co je na tom špatného. (smích)

Přece jen nás ženy k něčemu potřebujete… Věřím, že na vaši přednášku v rámci oslav 40. výročí založení Ekonomické fakulty vám také skvěle poradí. Co byste vzkázal těm, kteří se chystají přijít?

Jisté je, že do diskuze zapojím publikum. Například jedním z mých současných témat je, jak zlepšit kvalitu českého školství, takže se těším na postřehy a návrhy z pléna.

 

Děkujeme za rozhovor a už se těšíme na přednášku! My tam budeme. A co vy?


Doc. Dr. Ing. Jan Libich: je ekonom působící v současné době jako vědecký pracovník na Ekonomické fakultě VŠB – TU Ostrava. Zde také dokončil svou docenturu. Mimo to působí na La Trobe University v australském Melbourne, kde se těší velké oblibě mezi studenty jako skvělý pedagog. Vydal velké množství odborných článků v rámci oboru ekonomie, mezi něž patří zajímavý článek o budoucnosti ekonomie v Evropě – „The Economic Future of Europe: Change of Diet or Premature Death?“. Jeho postřehy k aktuálním tématům si můžete přečíst také v Hospodářských novinách.

Autorské okénko: I když je pan docent velmi vytíženou osobou, stíhá všechno: práci, vědeckou činnosti i rodinu. Navíc si vždycky najde čas na své studenty. Jeho zálibou jsou otevřené diskuze. Velmi mě těší, že máme na naší fakultě možnost se s takovou osobností seznámit, a těším se na přednášku k 40. výročí fakulty. Určitě bude stát za návštěvu!