Boj s koronavirem na všech frontách, jak si vede Lotyšsko?

Spousta studentů se vzhledem k epidemii koronaviru musela vrátit ze svých studijních pobytů dříve, než měla v plánu. Někteří, včetně mě, se však rozhodli zůstat. Kamarád a spolužák Josef Odehnal ve svém článku nedávno zmínil, jaká je situace na Erasmu tady u nás v Lotyšsku. Co nás vlastně přimělo zůstat a jaké to tady momentálně je? Může být zdejší scénář odlišný od mnoha jiných, které pozorujeme napříč celou Evropou? Jak si Lotyšsko zatím v boji s nákazou vlastně vede?

První případ byl v Lotyšsku zaznamenán 2. března. Poté až do 6. března nebyl potvrzen ani jeden případ, ovšem od 7. března až do teď (24. března) tady přibylo 196 dalších případů, nejvíce zatím 19. a 22. března (29 pro každý den). Ve stejném týdnu podobně jako v ČR rozhodla lotyšská vláda o uzavření všech škol, zrušení a odložení veřejných akcí nad 50 osob (shromažďování), omezení otevíracích hodin pro bary a restaurace a omezení volnočasových aktivit. Rovněž došlo k rozhodnutí o uzavření hranic, takže v mnoha směrech podobný vývoj opatření jako u nás doma.

Hned po Estonsku je Lotyšsko nejvíce zasaženou pobaltskou zemí.

Nejvíce případů registruje Estonsko (352), hned po Estonsku je však Lotyšsko nejvíce zasaženou pobaltskou zemí. Litva registruje 187 potvrzených případů (pár dní zpátky pouhých 34). Jeden člověk už se z nemoci plně uzdravil.

Lotyšsko bylo mj. považováno za jednu z nejvíce připravených zemí na světě.

Na rozdíl od jiných evropských zemí, které koronavirus podcenily, se Lotyšsko vydalo cestou „učení se od ostatních“. Lotyšsko by se dalo považovat za jednu z nejvíce připravených zemí na světě, což napsaly i některé vybrané informační zdroje. Nejen díky zabezpečenému a připravenému zdravotnictví, ale také díky dobře vybaveným laboratořím pro zjišťování těchto chorob.

Už koncem února bylo Lotyšsko připravené daleko více, než zněla doporučení od evropských zdravotnických orgánů. Navzdory těmto doporučením Lotyšsko zavedlo přísnější opatření, čímž se chtělo pojistit proti riziku šíření. U osob, které cestovaly do zasažených oblastí (Itálie, Čína, Jižní Korea, Irán…), bylo vyžadováno ohlášení těchto cest. Děti, které cestovaly se svými rodinami do zasažených oblastí, rovněž potřebovaly souhlas rodinného lékaře, aby mohly nastoupit znovu do školy. Tudíž se mohlo zabránit šíření viru mezi děti, které jsou považovány za přenašeče a u kterých virus nepředstavuje přílišné zdravotní komplikace.

Zabránění šíření nákazy

Dalším opatřením bylo apelování na osoby, které mají podezření na koronavirus, aby zavolaly na tísňovou linku a vyčkaly do příjezdu lékařů, kteří poté provedli testování. Tím se mělo zabránit pohybu nakažených osob mezi komunitou a šíření nákazy.

Kroky, které zde v těchto dnech probíhají, jsou už spíše reakčního charakteru. Jedním z nich je třeba také podpora ve výši jedné miliardy eur pro nejvíce zasažené sektory a podniky (daňové úlevy, mzdy během pracovní neschopnosti apod.).

V současnosti se nákaza vyskytuje nejvíce v nejhustěji zalidněné oblasti (Riga a okolí

Jak vidíme v poslední době, ani Lotyšsku se však epidemie nevyhnula, a proto muselo přejít k významným opatřením, které jsem zmínil na začátku článku. Se zhruba 2 mil. obyvatel musíme brát v potaz, že kapacity pro boj s nemocí jsou omezeny pro místní potřeby a mají logicky omezený rozsah (jak je to třeba u nás). 86 nakažených v porovnání s celkovým počtem obyvatel proto může znamenat pro Lotyšsko podobné riziko jako současná situace třeba u nás nebo v jiných zemích s vícero případy, ale také vícero obyvateli. V současnosti se nákaza vyskytuje nejvíce v nejhustěji zalidněné oblasti (Riga a okolí). Jelgava (kde jsme my) je zhruba 30–40 minut vlakem od místního ohniska nákazy.

Co jsme tak vypozorovali z Číny, tak opatření začala působit zhruba po 14 dnech. Doufáme a věříme, že i tady začnou tato opatření fungovat. Život zde zatím není omezen na karanténu a zákaz vycházení, takže doufejme, že opatření skutečně budou fungovat a nedojde k nekontrolovanému přenosu. Protože jak se ukázalo posledně, koronavirus je pravděpodobně nejvíce infekční v době, než se objeví první příznaky, tudíž nikdy nelze šíření zabránit zcela, což je podle posledních statistik více než zjevné.