„Co člověk udělá, je daleko přesvědčivější než to, co řekne,“ říká předsedkyně fakultního senátu Kateřina Kashi

Po třech letech proběhly volby do akademického senátu. My jsme si pro vás připravili rozhovor s bývalou místopředsedkyní, a nakonec i předsedkyní minulého akademického senátu, doktorkou Kateřinou Kashi. Ta nám odpověděla na to, co funkce předsedkyně obnáší, jaké jsou její klíčové body nebo co říká na volební účast.

Byla jste znovu zvolena do Akademického senátu fakulty. Kolikáté období to bude?

Bude to moje druhé období. A překvapivě jsem opět skončila druhá. Což je možná dobré znamení.

Jestli se nepletu, bylo to o los při shodě hlasů.

Ano.

Druhé zvolení mi zase dává takovou tu pohnutku, že to, co dělám, snad  dělám dobře.

Jaká byla vaše motivace kandidovat poprvé? Změnila se nějak případně při těchto volbách?

Motivace se změnila určitě. Když jsem byla poprvé nominována do Akademického senátu, tak mě nominovala katedra a já jsem v tu dobu o AS nebo o práci v něm neměla úplně velké povědomí. Věděla jsem, že nějaký senát existuje, to samozřejmě ano, ale člověk neví, co přesně lidé v senátu schvalují. Takže když mě navrhla katedra, tak jsem řekla dobře tedy, já do toho půjdu. A byla jsem docela překvapená, když jsem ve svém prvním volebním období skončila na druhém místě. Ale na druhou stranu mě to moc potěšilo, vzhledem k tomu, že jsem v senátu předtím nikdy nebyla, a přesto mi lidé hlas dali, tak mě možná volili kvůli osobním charakteristikám, nebo prostě proto, že mě znají.

Pro toto volební období jsem opět byla navržena katedrou, ale myslím, že lidé na katedře věděli, že bych chtěla v práci v senátu pokračovat. Takže motivace byla trošičku jiná, chtěla bych pokračovat v tom, co jsem v minulém období začala. Spoustu věcí se totiž člověk naučí, ale zase mu to i hodně vezme. Takže to, že se potvrdila moje kandidatura a druhé zvolení, za což všem hlasujícím děkuji, mi zase dává takovou tu pohnutku dělat to, co dělám, a snad to dělám dobře.

Jak jste říkala, jste ve dvou senátech, malém a velkém. Byla jste místopředsedkyně a potom i předsedkyně toho fakultního. Mohla byste tu instituci trochu představit pro ty, kteří ji třeba vůbec neznají?

Akademický senát by se měl především vnímat jako nezávislý orgán, to znamená, že by měl vždycky rozhodovat nezávisle, podle svého přesvědčení a rozhodnutí. Je to orgán, který se skládá z 10 akademických pracovníků a 5 studentů. Schvaluje vnitřní předpisy fakulty, pravidla přijímacího řízení, rozpočet fakulty, financování kateder apod. A pak taky vyjadřuje předběžný souhlas děkanovi s odvoláváním a navrhováním členů Vědecké rady. Volí a odvolává děkana a tak dále. Těch věcí, které senát dělá, je opravdu spousta.

Mohla byste popsat, jak probíhá „měsíc“ senátora? Můžete udělat pozitivní nebo negativní reklamu.

Já si myslím, že tomu nejde udělat ani pozitivní nebo negativní reklama. Je to vždycky na tom člověku, jak k tomu přistoupí. Je pak rozdíl, jestli ten člověk má nějakou další funkci v rámci senátu. Jestli je to klasický senátor na fakultní úrovni, nebo je i součástí celoškolského senátu, případně členem nějaké z komisí. Je to opravdu velmi individuální. Vždycky záleží na tom, kolik se předloží v daném měsíci dokumentů. Pokud je jeden, tak si to ten člověk přečte, připraví si otázky, připomínky a řekněme za hodinu, dvě či tři může mít hotovo. Pokud je těch dokumentů víc a ten člověk to dělá poctivě, tak se připraví na jednání komise, ve které působí, a pak se musí připravit i na jednání senátu. Upřímně musím říct, že, dle mého názoru, nejvíce času prací pro senát tráví všichni, kteří se na jednání poctivě připravují, a tajemník.

Teď jste mi trochu nahrála na další otázku. Můžete ze své zkušenosti popsat, co funkce předsedy a místopředsedy obnáší, jak se případně liší?

V pozici místopředsedy člověk de facto substituuje předsedu, tzn. zastupuje jej při přípravě a řízení jednání apod. Předseda senátu má neskutečnou odpovědnost, a to ke všem členům akademické obce. Za to, jak se jednání řídí nebo neřídí, co se vyvěsí v systému atd. Za schválení či neschválení předložených dokumentů mají zodpovědnost všichni členové senátu.

Měli bychom se snažit dodržovat vzájemnou úctu a respekt.

Kdybyste jmenovala nějaké své klíčové body, se kterými jste do toho šla?

No, s čím jsem do toho šla, já jsem vlastně ten svůj program téměř vůbec nezměnila, jenom přidala jeden bod. Takže jsem vycházela ze stejné prezentace, jen jsem to vložila do nové fakultní šablony. A přidala jsem jedno motto na závěr. Ale jinak byla úplně stejná. Můj volební program zahrnoval to, že bychom se měli snažit dodržovat vzájemnou úctu a respekt ve vztazích a komunikaci, prohloubit spolupráci mezi katedrami a fakultami, zajistit zpětnou vazbu mezi vedením fakulty a akademickou obcí a přispět k zabezpečení většího počtu mezinárodních projektů.

Byla jste členkou obou senátů? Je mezi nimi nějaký zásadní rozdíl?

Je. Fakultní senát má 15 členů, univerzitní má 38 členů. Takže jednání mohou být mnohem delší. Navíc člen fakultního senátu by měl „kopat“ za fakultu, člen univerzitního senátu zase za univerzitu, což může být mnohdy obtížné.

Jak jste spokojená s volební účastí? Jak jste spokojená v obou komorách a co říkáte na elektronický způsob voleb pro studenty?

Já jsem spokojená s účastí v obou komorách, myslím si, že ve studentské komoře byla dobrá, násobně vyšší než při minulých volbách. I kandidátů bylo víc, ale pořád si myslím, že 24 % není úplně top. Myslím, že bychom to mohli dostat klidně nad 50 %. V akademické komoře to bylo kolem 73 %, což je průměr. Trošičku znevýhodnění byli ti, kteří nemohli dojet do Ostravy, protože byli třeba na Slovensku, nebo pracují v Praze. U studentů bych elektronické hlasování určitě nechala, u akademiků bych to nechala na volbě daného senátu a dané situaci. Upřímně si myslím, že akademik by se měl na kandidáty podívat a přijít odhlasovat. Ale to je můj osobní názor, nemůžu mluvit za všechny.

V senátu už jste byla, máte nějakou představu, jak o něm dál zvyšovat povědomí? Nějaké sociální sítě a podobně?

Myslím, že v rámci studentské komory to určitě může zabrat. Protože studenti kvitovali, že pan děkan, doc. Spáčil, měl v rámci epidemie několik přenosů na Facebooku, kde studenty informoval o státnicích a dalších důležitých tématech. Zaměstnanci fakulty, si myslím, že povědomí o práci Akademického senátu mají. Každý si zápis z jednání může přečíst na nástěnce, kolem které většina akademiků chodí, je veřejně přístupný (na webových stránkách fakulty). A navíc se na jednání také může kdokoliv přijít podívat. Myslím si tedy, že akademická obec ví, co senát dělá, a taky, že vedoucí kateder, příp. členové senátu na katedrách, o dění v senátu informují.

Co byste řekla, že se současnému senátu povedlo a co nepovedlo?

Na tuto otázku by nejlépe odpověděla akademická obec, já bych to mohla posoudit pouze subjektivně.