Ing. Markéta Dolinová: Cambridge je magické místo

Byli jste někdy v Anglii a podařilo se vám dostat na posvátnou akademickou půdu v Cambridgi? V tom případě určitě víte, že je to jedno z nejmagičtějších míst, kde se učili třeba Isaac Newton nebo ekonomům dobře známý John Maynard Keynes. Toto léto do Cambridge zamířila i Ing. Markéta Dolinová, doktorandka z katedry evropské integrace. O tom, co se v Cambridgi naučila, jaký je názor britských akademiků na Brexit, ale také proč pokračovat i v doktorském studiu na Ekonomické fakultě, se dozvíte v dnešním rozhovoru Karolíny Ondruškové.

Působíte jako doktorandka na katedře evropské integrace. Proč jste se rozhodla i po navazujícím studiu zůstat na akademické půdě?

V podstatě jsem nad touto myšlenkou uvažovala během celého studia. Následně jsem začala soukromě vyučovat a zjistila jsem, že mě to hrozně baví (Markéta řídí jazykovou školu Inspirativní vzdělávání, pozn. red.). Navíc si myslím, že vzdělání je dar a v rámci každého stupně studia se toho studenti spoustu naučí. Také máme širokou škálu možností, včetně různých pracovních či vzdělávacích programů v zahraničí. Sama bych ještě ráda studijně vycestovala.

Ještě nedávno jste seděla v lavici a poslouchala přednášející. Jak to hodnotíte teď, z druhé strany barikády?

Je to pro mě určitě mimořádná zkušenost. Už jen to postavit se před třídu téměř stejně starých studentů není určitě pro každého. Každopádně mě to v první řadě hrozně baví. Jediné, co mě mrzí, je, že studentům někdy chybí motivace k tomu, aby si vyhledávali informace a zajímali se o aktuální dění. Naštěstí letos mám samé šikovné studenty, všichni se snaží a jsou komunikativní při diskuzi. Mám z toho dobrý pocit a to je pro mě důležité. Také se je snažím neustále zaujmout a držet je v bdělosti, což je na druhou stranu velmi náročné.

Jak jsou na tom studenti s angličtinou?

Není to nejhorší. Studenti si uvědomují, že jazyk je dneska základ, ale je škoda, že někteří ho nezvládají na takové úrovni, aby mohli plynule komunikovat. Je to velký problém. Dnešní mladá generace, tím myslím děti na základní škole, už angličtinu zvládá daleko lépe, což je dáno asi tím, že od malička sledují filmy a seriály v angličtině a jsou s cizími jazyky více sžití. Čeština je sice krásná, ale omezuje nás na cca deset milionů lidí, což je při celkové světové populaci malé číslo.

img_0463

Teď v červenci jste strávila dva týdny v Cambridgi na letní škole. Proč jste se rozhodla o prázdninách nezahálet a vzdělávat se?

V rámci doktorského studia mi byla doporučena právě tato letní škola, jelikož se věnovala problematice, kterou se učím. Jsem hrozně vděčná za to, že mi vedení fakulty umožnilo tam jet a že jsem měla možnost setkat se s profesory z Cambridge, s lidmi ze Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a jiných zvučných institucí, což se jen tak někomu nepoštěstí. Navíc všichni do jednoho jsou naprosto skvělí lidé, kteří své práci velmi dobře rozumí a umí i takto náročnou problematiku popsat a předat ostatním. Musím říci, že jsem byla nadšená už jenom tím, že jsem měla možnost se s lidmi bavit o tom, čím se budu ve své dizertační práci zabývat, a dostala jsem spoustu užitečných rad. Pochopila jsem, že to, co máme možnost se v rámci některých předmětů na EkF naučit, je široce aplikováno. Kromě toho je Cambridge také magickým místem, ze kterého sálá jedinečná atmosféra.

Londýn je velmi krásné, multikulturní a zároveň historické město.

Jak je to s financováním těchto pobytů v rámci doktorského studia?

Po finanční stránce zajistila pobyt Ekonomická fakulta, za což jsem jí velmi vděčná, protože takový kurz není levnou záležitostí. Pro pár vybraných byla ale i možnost, jak finanční zátěž snížit, a to formou eseje, která se skládala ze čtyř částí. V ní jsme měli „prodat“ to, na čem v rámci doktorského studia pracujeme, jaký máme přínos pro naši univerzitu v průběhu našeho studia apod. Esej následně hodnotil přímo tamní profesor, který kurz vedl. Moc mě potěšilo, že také já jsem byla mezi třemi vybranými a mohla jsem tak fakultě alespoň trochu snížit náklady. Navíc ten pocit byl prostě k nezaplacení.

V čem je vzdělávání v Anglii jiné než v Česku?

Já jsem v Anglii prozatím nikdy nestudovala delší dobu. Obecně mě však na zahraničních pobytech vždy zaujala motivace lidí. Všichni totiž přijíždějí se stejným cílem – něco nového se naučit a pracovat na sobě. Také se dá říct, že se tam člověk potká s těmi nejaktivnějšími z nejaktivnějších, kteří prostě chtějí něčeho dosáhnout. Nikdo si na nic nehraje ani s nikým nesoutěží. Pokud však mám zhodnotit svoji vlastní zkušenost se studiem v cizině, tak bych asi řekla, že rozsah výuky byl srovnatelný s tím naším, mnohdy i menší. Lekce byly praktičtěji zaměřeny. Nicméně studenti se z hodiny na hodinu doma připravovali, četli různé případové studie, knihy, sledovali aktuální dění, dokumenty atd. Následná zkouška byla vedena formou eseje, kde bylo maximálně 5 delších otázek, kde se nebazírovalo na detailech, ale na tom, zda má člověk v dané oblasti přehled.

Měla jste během pobytu čas na cestování a poznávání krás Anglie?

V rámci týdne, kdy se vyučovalo, jsem moc času neměla, protože lekce probíhaly každý den od rána do večera. Zůstala jsem ale v Anglii o týden déle a procestovala jsem Londýn. Je to velmi krásné, multikulturní a zároveň historické město. Největším zážitkem však byla návštěva muzea Harryho Pottera, což byl můj narozeninový dárek. Přece jenom člověk nelítá na koštěti každý den. (smích) Podívala jsem se také do Oxfordu a blízkého okolí.

Vždycky se bojíme nejvíce toho, co se v budoucnu ukáže jako nejpřínosnější.

Proč byste studium v zahraničí doporučila jiným váhajícím studentům?

Vzkázala bych jim, ať určitě jedou. Každý se sice bojí, ale tyto pocity jsou naprosto přirozené. Vždycky se bojíme nejvíce toho, co se v budoucnu ukáže jako nejpřínosnější. Administrativa, která se váže k výjezdu, se dá přežít, ale nikdy už se nemusí opakovat ta jedinečná možnost jet studovat či pracovat do zahraničí. Když této možnosti využijí, nikdy svého rozhodnutí nebudou litovat, ale pokud nepojedou, jsem si jistá, že právě toho litovat budou. Vždyť většina lidí, kteří se z podobných pobytů vracejí, okamžitě hledá způsob, jak zase někam rychle vyjet. Já sama jsem měla strach, když jsem poprvé jela na delší dobu „ven“, a dnes bych nejraději jezdila pořád.

img_0471

Teď z trochu jiného soudku, do Anglie jste se vydala nedlouho poté, co se Britové v referendu rozhodli vystoupit z EU. S jakými pocity jste se setkala mezi akademiky na půdě Cambridge?

O Brexitu jsme rovněž hovořili. Nikdo z lidí, se kterými jsem se bavila, s vystoupením Velké Británie z EU nesouhlasil. Všichni si uvědomovali, jak závažné dopady to může přinést v rámci stability evropského regionu, ale i zemi samotné. Ale určitě je třeba vzít v úvahu i fakt, že Britové jsou konzervativní a nemají rádi, když jim někdo něco diktuje.

Na závěr se zeptám, proč byste studentům doporučila doktorské studium?

Je to výborná příležitost, jak se posunout o úroveň výše. Říká se, že tím, že učíme druhé, učíme i sami sebe. Na tom je určitě velký kus pravdy, protože práce se studenty je neskutečně inspirativní. Člověk se zdokonalí v komunikačních dovednostech, v cizím jazyce, má možnost se realizovat v různých projektech atd. Možnosti jsou tam opravdu velmi široké. Navíc každý si sám volí oblast, která ho zajímá a které se následně bude věnovat.


Ing. Markéta Dolinová vystudovala na Ekonomické fakultě obor Eurospráva a v současné době působí jako interní doktorand na katedře evropské integrace. Ve své dizertační práci se zaměřuje na měnovou politiku. Během studií se již několikrát vydala do zahraničí, naposledy letos v červenci, kdy absolvovala letní školu v Cambridgi. Ve svém soukromém životě se věnuje také podnikání v oblasti cizích jazyků, vede totiž jazykovou školu Inspirativní vzdělávání a zároveň angličtinu studuje na Ostravské univerzitě.

Autorské okénko: Markéta je mou kamarádkou, a tak jsem se na interview s ní velmi těšila. Pokaždé, když ji potkám, totiž doslova srší výbornou náladou a já jen žasnu, jak dokáže vše, co dělá, zvládat s úsměvem na rtech, jako by nic. Tak jako na našich jiných setkáních i tentokrát jsme se od srdce nasmály a já jsem odcházela plná energie a s pocitem, že bych chtěla být také tak úspěšná. Markétě přeji úspěchy jak ve studiu, tak v jejím podnikaní.