Mé studium na EkF

Dobře si pamatuji na to, jak jsem na střední škole přemýšlel, na jakou univerzitu se přihlásím. Dlouho jsem váhal, a jak to u mě bývá zvykem, rozhodl jsem se až na poslední chvíli. Volba padla na Ekonomickou fakultu VŠB – TU Ostrava.

Začátky byly všelijaké. Spíše špatné než dobré. Jít studovat ekonomku s mou mizernou matematikou nebylo úplně rozumné. První dva ročníky jsem každý semestr narazil na předmět, u kterého jsem byl přesvědčený, že jím můžu projít jenom zázrakem. Ale nakonec jsem matematikou, statistikou i operačním výzkumem prošel. Někdy jsem potřeboval i trochu štěstí a vždy to bylo s odřenýma ušima, ale co už. Ve třeťáku to už bylo lepší. Ne, že by to byla úplně procházka růžovým sadem, ale bylo určitě příjemnější se potýkat s ekonomickými a oborovými předměty, které mě bavily.

Bakalářské studium pro mě bylo jako jízda na horské dráze. Nejdříve sešup a pravidelné nervy z nadcházejících zkoušek, poté zase nahoru a spíše radost ze studia. Ve třeťáku jsem se také zapojil do studentských programů a fakultních projektů. Škola mi tak začala přinášet další přidanou hodnotu, za což jsem byl rád. Tehdy jsem začal poprvé uvažovat o studijním pobytu v zahraničí a zapojení se do nějaké fakultní studentské organizace. To jsem už na bakaláři nestihl. Ale nikdy není pozdě.

Doufal jsem, že tak, jak jsem bakalářské studium zakončil, začnu také to navazující magisterské. To se úplně nepovedlo a jízdu na horské dráze jsem si zopakoval. V prváku jsme si museli „odbýt“ alespoň pro mě další nepříjemné předměty spojené s matematikou a statistikou, tentokrát na trošku vyšším levelu. Nakonec to zase vyšlo. Zase s nervy a s odřenýma ušima, ale vyšlo. Člověk se holt musel trochu kousnout, hodně učit a hodně, ale fakt hodně, věřit. No a pak po horské dráze zase nahoru. Už v prvním ročníku jsem vstoupil do fakultního magazínu Sokolská33 a v druhém ročníku jsem odjel na studijní pobyt do Mariboru. To jsou mimochodem nejlepší rozhodnutí, které jsem během svého studia na vysoké škole udělal. Fakt, nekecám!

Jestli si říkáte, že jsem vynechal party a kocoviny, tak to máte pravdu. Nějaké byly. Dokonce více než pár. Nicméně spíše s mými kamarády, které jsem měl už před studii na vysoké škole. To víte. Introvert a jeho rigidní sociální bublina. Pár srand jsme ale zažili i se spolužáky z vysoké. A jsem moc rád, že jsem je poznal a že je vídávám doteď. Tak snad nám to vydrží.

Na bakalářském a navazujícím magisterském studiu jsem se naučil, že nic není nemožné a že opravdu nemám rád horské dráhy. A taky, že jsem schopný přežít v zahraničí. A co jste si z vysoké kromě znalostí a diplomu odnesli vy?

Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com