Medicafé s Tomášem Kempným: Cestování a medicína v Etiopii

Etiopie je vnitrozemský stát rozprostírající se ve východní Africe a řadící se mezi nízkopříjmové země dle dělení Světové banky. Etiopii navštívil i plastický chirurg MUDr. Tomáš Kempný, Ph.D., který se o své zkušenosti podělil s posluchači v ostravském Centru PANT.

Přednáška trvala zhruba dvě a půl hodiny a byla rozdělena do dvou částí, přičemž první část patřila Etiopii jako takové, a především jejím krásám, které nadchly nejednoho zapáleného cestovatele. Druhá část byla zaměřena na práci plastického chirurga v zemi třetího světa.

V úvodu přednášky zazněly postřehy „běžného Evropana“ v Etiopii, které překvapí i mnohé z Vás. Jedním z postřehů bylo to, proč jsou Etiopané tak výbornými běžci, kteří se pravidelně umisťují na světových žebříčcích. Důvod je prostý – trénují už od mala. Děti v Etiopii se totiž baví tak, že běhají zároveň s jezdícími auty podél cesty, a to mnohdy i několik kilometrů (na přednášce jsme měli možnost zhlédnout, jak takový „trénink“ vypadá).

Chybí tam například výtah, takže pacienty po zákroku musí na JIP vynášet do schodů.

Etiopie není jen zemí běžců, ale také tanečníků – tančí se vždy a všude, a to dokonce i v restauracích. Zajímavostí je, že k místním tanečníkům se náhodně přidávají i ostatní lidé a tvoří tak battly mezi sebou, což si vyzkoušel i sám pan doktor Kempný. Typické jsou pro Etiopii mimo jiné také dopravní zácpy, které způsobují krávy a kozy na cestách, a proto je dle pana doktora velmi důležité mít dobrého řidiče, který má se slalomy na cestách již nějaké zkušenosti.

Dalším překvapením pro skupinku doktorů, která se vypravila do Etiopie, bylo místní taxi, tzv. „sharebike“ (tedy sdílená motorka). Pro ni je typická posádka tvořená jedním řidičem a čtyřčlennou rodinou, která sedí za ním. Pro nás opět něco nevídaného.

Kromě velkých kulturních rozdílů a zvyklostí můžeme v Etiopii vidět také mnoho UNESCO památek, u kterých musí mít cizinci svého průvodce, alespoň tedy oficiálně u vstupu. Jednou z těchto památek je severní město Aksúm, které je významným střediskem ortodoxní církve. V kostelích může člověk narazit na knihy a bible ze 12. století. Jednu takovou si přivezl i pan doktor Kempný, a tak si ji mohli prohlédnout i posluchači přednášky. Dalším zajímavým místem je národní muzeum, které nabízí výpravu do historie. Zaplacením vstupu, který činí 100 Kč, se vám naskytne pohled na nejstarší objevené australopitéky. Snad nejznámějším lidským předkem, který byl kdy na světě nalezen, je australopiték Lucy, starý zhruba tři miliony let. Ten v tomto muzeu nesmí samozřejmě chybět.

Pan doktor Kempný nás také vzal mezi některé etiopské kmeny, které se nachází v jižní části Etiopie. Jedním z nich je například kmen Dorze, který žije v horách a tvoří jej převážně lovci. Pro jejich vesnice jsou typické sloní domy, které jsou z velké části postaveny z banánových listů. Dalším kmenem je kmen Konso, jehož kulturní krajina je taktéž památkou UNESCO. V neposlední řadě kmen Dassanech, který je známý tím, že muži zde vůbec nepracují a veškerou práci dělají ženy.

Děti v Etiopii se totiž baví tak, že běhají zároveň s jezdícími auty podél cesty, a to mnohdy i několik kilometrů.

Obsahem druhé části přednášky byly především konkrétní případy, se kterými se doktor Kempný setkal na sále. Pro nás je nepředstavitelné, aby v nemocnici během operace vypadl proud nebo aby do sálu pršelo. V nemocnici v Etiopii, ve které pan doktor působil, je to však s nadsázkou řečeno na denním pořádku. Nemocnice také není dostatečně vybavena moderními technologiemi. A nejen jimi. Chybí tam například výtah, takže pacienty po zákroku musí na JIP vynášet do schodů.

Hůl, o kterou má pan doktor Kempný opřenou bradu, je modlitební hůl (některé bohoslužby trvají i 10 hodin).

Cílem mezinárodní spolupráce je kromě zdravotní pomoci lidem v třetích zemích především naučit místní mladé doktory moderní medicíně, aby mohli zvládnout i náročnější operace, poněvadž zastaralé metody jsou jedním z důvodů nízké úrovně zdravotnictví.

Na konci přednášky zazněly také otázky z publika, jako například, zda si pacienti zdravotní péči hradí sami – ta je tam zadarmo, ale dostupnost je velmi špatná, např. na ozařování někteří musí čekat 6-9 měsíců, což může být pro mnohé pacienty již pozdě. Bohatší lidé tak jezdí raději podstupovat některé operace do Thajska. Další otázka byla na zdravotní pojištění, v čemž je dle pana doktora těžké se vyznat. Ze své vlastní zkušenosti, tedy z práce ve státní nemocnici, říká, že péče je zadarmo, akorát např. CT je zpoplatněno.

Přednáška obohatila nejen nadšené cestovatele, ale také zvídavé mediky. Každý si tak přišel na své. Spokojené publikum se s panem doktorem rozloučilo značnými ovacemi.

Foto: Michaela Richterová