Ministerstvo financí ČR vzdělává studenty vysokých škol. Navštívilo i Ekonomickou fakultu!

Na kterém místě se nachází Česká republika v kontextu ostatních států EU? Jakým národním bohatstvím se můžeme pyšnit, a ve kterých oblastech naopak potřebujeme změnit své principy a postupy, abychom dosáhli lepšího zhodnocení? Návštěva z Ministerstva financí ČR nám představila konsolidovanou účetní závěrku České republiky. Více v článku!

Ekonomickou fakultu VŠB – TU Ostrava navštívil PhDr. Tomáš Vyhnánek, náměstek ministra financí pro řízení sekce Finanční řízení a audit, s cílem seznámit studenty a pedagogy s procesem a výstupy z účetní konsolidace státu. Doprovázela ho Ing. Veronika Valtová, která působí v oddělení Účetní výkaznictví státu, do jehož gesce spadá samotná problematika sestavení konsolidované účetní závěrky za Českou republiku. Zabývají se také tvorbou legislativy v oblasti účetní konsolidace státu a metodickou podporou účetním jednotek patřících do konsolidace.

Přednáška odstartovala jednou velice důležitou otázkou: „Proč sestavovat účetní výkazy za Českou republiku?“ Účetní výkazy za Českou republiku jsou zdrojem informací, které by měly přispět ke zvyšování transparentnosti a důvěryhodnosti veřejného sektoru v očích široké veřejnosti, ať se jedná o občany daňové poplatníky, nebo investory ze zahraničí do státních dluhopisů. Cílem je zpřesnit pozici České republiky ve srovnání s jinými státy. Obsahují plnohodnotné informace o hospodaření státu jako celku založené na akruální bázi a na rozdíl od rozpočtu obsahují informace o celkovém stavu majetku a závazků a o výsledku hospodaření. Jedná se o trend, kterým se ubírají nejen státy Evropské unie po skončení hospodářské krize. Ta ukázala, že informace pouze z rozpočtu a na peněžní bázi nejsou vždy dostatečné. Sestavením konsolidované účetní závěrky za Českou republiku došlo také k dovršení účetní reformy, která započala v roce 2010.

Do konsolidačního celku České republiky, tedy mezi subjekty, které jsou zahrnuty do procesu účetní konsolidace státu a patří mezi organizace vlastněné státem, bylo v roce 2016 zahrnuto více než 18 000 účetních jednotek. Konsolidační celek vytváří Ministerstvo financí ČR pomocí nově zavedeného výkazu „seznam“. Tento výkaz předávají kraje, obce, ministerstva, správci kapitol státního rozpočtu či dobrovolné svazky obcí. Uvádějí v něm subjekty, které vlastní, drží v nich vliv a podíl, případně je založili či zřídili.

Dalšími potřebnými vstupními daty jsou jednotlivé individuální účetní závěrky, Pomocné analytické přehledy a Pomocné konsolidační přehledy, které předávají například obchodní korporace vlastněné a ovládané státem. Významným prvkem konsolidace je vylučování vzájemných vztahů mezi subjekty, které tvoří konsolidační celek. Tyto vztahy jsou identifikovány ve výkazech Pomocný analytický přehled a Pomocný konsolidační přehled. Vyloučením vzájemných vztahů a použitím konsolidačních metod je docíleno sestavením účetních výkazů za skupiny účetních jednotek tak, jako by se jednalo pouze o jednu účetní jednotku.

Překvapila nás zpráva, že se konsolidují pouze instituce, které prokazují svou činnost po celý rok.

V případě nesouladu ve vzájemných vztazích se používá pomocný konsolidační záznam, ve kterém účetní jednotky vysvětlují důvod vzniku rozdílu a případnou zjištěnou chybu v účetnictví.

Překvapila nás zpráva, že se konsolidují pouze instituce, které prokazují svou činnost po celý rok. Pokud dojde v průběhu účetního období k prodeji například obchodní korporace, účetní informace za takovou účetní jednotku nevstupují do procesu účetní konsolidace státu. Bylo také překvapující, že oblast vzniku či zániku účetních jednotek ve veřejném sektoru je poměrně turbulentní. Mezi organizace, které se do konsolidace stále nezahrnují, patří veřejné vysoké školy, Český rozhlas a Česká televize. Naopak zde nalezneme všechny zástupce účetních jednotek, postupujících podle jednotlivých prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví. Jedná se o banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, podnikatele, vybrané účetní jednotky i neziskové organizace jako například veřejné výzkumné instituce.

Zajímavá byla také část prezentace, která se věnovala představení konkrétních čísel z konsolidované účetní závěrky. „Česká republika představuje rodinu zhruba střední třídy, která vlastní jeden briliantový šperk,“ podotkl doktor Tomáš Vyhnánek. Většina studentů vytušila, že naším největším klenotem je vlastnictví skupiny ČEZ, která figuruje napříč celými konsolidovanými výkazy. Větší část představení zajímavých čísel byla věnována rozvaze a majetku České republiky. Studenti se nenechali nachytat a zajímali se o důvod vzniku záporného zůstatku dlouhodobého nehmotného majetku. Právě za tímto faktorem, jak bylo vysvětleno, stojí tvorba tzv. konsolidačního rozdílu, který je v korporátní praxi často označován za goodwill. Zaznělo také konstatování, že Česká republika má poměrně značně odepsaný software. V některých institucích státní správy se pracuje s velice zastaralými systémy, které budou představovat problém, obzvlášť v dnešní době, kdy jsou softwarová řešení stěžejním prvkem.

Při přesunu na hmotný majetek, konkrétněji budovy, se rozvedla velice zajímavá debata. Nejdražší stavbu České republiky představuje jaderná elektrárna Temelín, kterou má v majetku skupina ČEZ. Významným majetkem jsou dále silnice, dálnice a železnice. Zároveň jsme byli upozorněni na fakt, že historické stavby jsou často oceněny pouze 1 Kč, což může mít zkreslující dopad do hodnoty majetku České republiky. Také jsme lehce nahlédli do krátkodobého finančního majetku, jehož součástí je například účet státních finančních aktiv obsahující peněžní prostředky jaderného účtu. Ty jsou a budou využity na krytí ekologických zátěží či rezervy na důchodovou reformu.

V oblasti závazků jsme se dostali ke tvorbě rezerv. Rezervy tvoří v účetnictví státu jednu z nejsložitějších položek. Inženýrka Valtová nám sdělila, že je tvoří převážně účetní jednotky jako obchodní korporace. Obce, kraje a ministerstva, u kterých se jedná o poměrně novou účetní metodu, rezervy skoro vůbec nevytvářejí, což dokládají i představená čísla. Ministerstvo financí ČR se proto snaží jejich tvorbu metodicky podporovat, aby nevznikaly vysoké nárazové náklady. Významnou roli v závazcích naší země hrají vydané dluhopisy. Z celkové částky těchto závazků tvoří 99 % vydaných státních dluhopisů, zbývající část představují dluhopisy obcí či obchodních korporací. Na první pohled se částka zdála opravdu vysoká, až jsme se lekli zadluženosti České republiky, nicméně postupně jsme si objasnili další faktory a situace jiných zemí.

Nejvyšší položkou v nákladech z činnosti jsou mzdové náklady.

Na konci přednášky jsme se zaměřili na náklady a výnosy České republiky. Nejvyšší položkou v nákladech z činnosti jsou mzdové náklady. Dalšími vysokými náklady jsou transfery, které se skládají především z dotací, dávek a grantů. Transfery zároveň představují největší objem prostředků, které jsou vylučovány v rámci vzájemných vztahů. Zjistili jsme, že největší náklady z vyřazených pohledávek vytvořilo Generální finanční ředitelství a jedná se o dluhy na daních. „Pokud by se státu vrátily veškeré obnosy z dlužených daní, vystačily by na zaplacení ročního provozu dvou středně velkých ministerstev,“ prozradili přednášející.

V průběhu přednášky nám přednášející kladli zajímavé dotazy a snažili se nás navést na řešení jednotlivých problémů. Zajímali se o naše názory a perfektně nám vylíčili veškerou problematiku, kterou chvílemi prokládali vtipy. Dokonce se zapojili také pedagogové a občas rozvedli nečekanou diskuzi. Seminář pořádala katedra účetnictví a daní a my moc děkujeme Ing. Janě Hakalové, Ph.D., která celou událost také moderovala. Jsme moc rádi, že jsme na semináři nechyběli!

 

Fotografie: Tereza Zgabajová