Na cestě mezi nebem a zemí s Cirk La Putykou

Karanténa je pořádný vopruz, a to obzvlášť pro kulturní nadšence. Přestože jsou kvůli koronaviru zavřená všechna kulturní, zábavní a odbytová zařízení, nemusíme propadat trudomyslnosti! Přes nelehkou situaci se vedení některých divadel rozhodla nevzdat a nabídla divákům zdarma svá představení v živém přenosu. Jedním z nich bylo představení od Cirk La Putyka, takže pokud tě zajímá žánr nový cirkus, artisti, tanec a pohyb, tak čti dál. Pokud tě nezajímá, čti dál taky, věř, že tě zajímat začne!

Představení nese název Up End Down Symphony a bylo odvysíláno ve středu 18. března ve 20 hodin. Koncept Cirku La Putyka spojuje činohru s novým cirkusem a původně soubor tvořila skupinka nadšenců, která se rozrostla na soubor stovky profesionálů z řad umělců, sportovců či techniků a vizážistů. Zatím jsem na žádném podobném představení nebyla, ale už teď vím, že Cirk La Putyku (prozatím virtuálně) navštívím zas!

Zdroj: webová stránka laputyka.cz

Příběh je o smutném, osamělém muži Karlovi, který kromě kufru plného vzpomínek už nemá nikoho. Jeho snaha po letech se s někým znovu seznámit z něho udělala téměř blázna. Jednou však na pozvánku k procházce a krmení holubů Karlovi někdo odpověděl. Setkání to bylo překvapivé, člověk, se kterým se Karel na domluvené křižovatce setkal, o sobě tvrdil, že je anděl, který ve skříni zapomněl křídla. Pitomost, že? Přes všechnu snahu o přesvědčení mu Karel taky nevěřil, až jednou. Konečně se Karel zbavil svého břemene minulosti, proplétané bolestivými i radostnými vzpomínkami, a našel svůj klid a svobodu.

Up End Down Symphony ukázala divákům pohled na cestu mezi nebem a zemí, mezi narozením a smrtí. Dialogové scény se střídaly s celou plejádou dechberoucích akrobatických kousků, zážitek umocňovala síla živé symfonické hudby pod taktovkou Chuheie Iwasakiho. V jeden moment se mi téměř zastavil dech, chvíli jsem přemýšlela, jak to ti artisti dělají. Nejprve visí hlavou dolů, pak se akrobatická šála povolí a oni sešupem padají skoro až na zem. Artisti sebou mrskali ve vzduchu, houpali se na strapsech (popruhy zakončené okem pro zajištění ruky či nohy, pozn. redakce) a mezi nimi pobíhal podivený Karel, který zažíval (pro něj) nepochopitelné chvíle, které zobrazovaly scény z jeho života.

Zdroj: webová stránka laputyka.cz

Velice pozitivně hodnotím velikost jeviště a celkový konečný dojem. Jeviště v divadle Jatka78, ze kterého byl záznam, má tvar rozlehlého čtverce, tudíž herci využili celou plochu a na diváka celé představení nepůsobilo „ploše“ jako v běžném divadle, ale vyvolávalo pocit, jako byste v té situaci byli s Karlem. Dále bych ráda vyzdvihla celkové vtáhnutí do děje, zvukové efekty rozhovorů a zvuků z ulice, make-up a kostýmy. Závěrem se musím přiznat, že mi vážně ukápla slzička a už se těším na další představení.

Pokud i ty patříš mezi kulturně strádající, nezoufej, koukat můžeš z pohodlí domova třeba na noťasu. Má to své výhody, můžeš být i v županu. 😊 Živá vysílání si můžeš pustit přímo na Facebooku jednotlivých divadel nebo na jejich YouTube kanále. Nově vznikl ve spolupráci s Mall.tv projekt #kulturažije, kde můžete zhlédnout celý playlist připravovaných živých vysílání. Seznam streamů všech divadel najdeš zde.

Autor: Jana Lomnančiková
Titulní fotografie: webová stránka jatka78.cz