„Nejdůležitější je nebát se,“ říká o matematice a statistice doktor Friedrich

Semestr nám začal teprve před chvílí a většině z nás se zdá, že je ještě brzy začít se učit. V rozhovoru s Ing. Václavem Friedrichem, Ph.D., se dozvíte, proč je právě tohle uvažování tou špatnou cestičkou, po které se vydat. A pokud vás předměty matematika a statistika teprve čekají, nenechte si ujít rady na závěr. Zkouškové je tady už za dva měsíce. Se Sokolskou33 nezaspíte!

Jaká je úroveň matematiky dnešní mládeže?

Bohužel je nižší, než bývala. Jednou z hlavních příčin je fakt, že se zrušila povinná maturita z matematiky. Matematika se tak stala předmětem druhé kategorie. A střední školy na to zareagovaly omezením výuky. Jak rozsahu, tak i obsahu. Uvidíme, jak se tato situace změní nyní, když má být maturita z matematiky znovu povinná. Další příčinou je rozdílná úroveň znalostí matematiky u absolventů různých typů škol. Dříve bylo vysokoškolské studium skutečně elitní záležitostí. Dovolit si ho mohlo jen deset až patnáct procent středoškoláků, obvykle gymnazistů. Dnes je snahou, aby na „vysokou“ šli i studenti ze středních škol a učilišť, kde matematiky není tolik. V jedné třídě se pak sejdou žáci s různou úrovní znalostí a s různým vzděláním, ale bohužel i s odlišnými studijními návyky a předpoklady.

V čem jsou výhodou přípravné kurzy pořádané ještě před začátkem samotného semestru?

Během čtrnácti dnů se samozřejmě nedá zvládnout všechno, co se na střední škole učí čtyři roky. (smích) Ale studenti si aspoň mohou srovnat znalosti, rozpomenout si, co na střední škole brali, a zopakovat si základy ještě před začátkem akademického roku. Když totiž začne skutečná výuka a nejste na to připraveni, je to podobný pocit jako naskočit do rozjetého rychlíku… Zastavovat se nedá. Navíc, jak už jsem řekl, k nám přicházejí studenti s odlišnými znalostmi získanými při studiu na střední škole. A stává se, že některé pojmy uslyší poprvé až tady na kurzu. Hodně funguje také strach z matematiky, který si mnozí studenti přinášejí právě ze středních škol. Dle mého názoru, když k něčemu přistupujete se strachem, tak se vám taky hůř učí. Jedním z úkolů kurzu je proto zlomit strach studentů, aby se naučili matematiku vnímat bez předsudků, jako každý jiný předmět.

Jak si mohou studenti zlepšit znalosti matematiky v průběhu akademického roku?

Kromě přípravného kurzu, který probíhá těsně před začátkem zimního semestru, děláme pro prváky také průběžné vyrovnávací kurzy, vlastně takové „doučování“. Vypozorovali jsme, že když se student přihlásí na přípravný kurz, tak obvykle také chodí i na ten vyrovnávací.

Vidíte i výsledky?

Systém kurzů se nám osvědčil. Dříve byla matematika jeden z nejhorších předmětů, co se týče úspěšnosti. Dneska už není tím nejhorším, studenti mívají často problémy i s jinými předměty, například s makroekonomií nebo mikroekonomií. A samozřejmě platí, že absolventi přípravných a vyrovnávacích kurzů mají většinou s matematikou menší problémy než ti ostatní.

Studium jsem bral spíš jako prodloužení mládí, jako něco, co mne baví, než že bych vnímal nějakou zodpovědnost.

Jak zvládají pravidelnou přípravu dálkoví studenti?

Myslíte studenty v kombinované formě studia? Jejich mínus je, že často mají od střední školy daleko a spoustu věcí mezitím zapomněli. Ale naopak plusem jsou jejich životní a pracovní zkušenosti. A právě díky tomu dokáží svůj handicap rychle dohnat. A protože už pracují, tak si třeba i uvědomují: „Ale vždyť já v té práci vlastně matematiku používám… Jenom tomu neříkám matematika!“
Pravda také je, že tito studenti mají často lepší přístup ke studiu, protože mají jasný cíl, proč šli studovat. Třeba aby si zajistili lepší práci, protože je k tomu donutil zaměstnavatel nebo sami cítí, že je to někam posune. Zatímco osmnáctiletý člověk ještě často neví, co bude dělat a jaké vzdělání k tomu bude do budoucna potřebovat. To znám z vlastní zkušenosti. Když jsem byl v prváku já, tak jsem taky vůbec nevěděl, co budu jednou dělat. Studium jsem bral spíš jako prodloužení mládí, jako něco, co mne baví, než že bych vnímal nějakou zodpovědnost. A kdyby mi někdo řekl, že jednou budu učit ekonomy statistiku, tak bych se mu asi vysmál. (úsměv)

Máte oblíbený dotaz, se kterým za vámi chodí studenti?

Samozřejmě. Studenti se často ptají „K čemu nám to bude?“ nebo také „Proč se vlastně musíme tu matematiku (nebo statistiku) učit?“. To jsou moje „oblíbené“ dotazy. Souvisí to určitě se strachem, jak už jsem říkal, ale také s nepochopením významu matematiky. Studenti si mnohdy myslí, že se bez statistiky a matematiky v životě obejdou. Opak je ale pravda. Matematika je všude kolem nás, ale je neviditelná, přestali jsme ji vnímat. (povzdech) Jenže na tyhle otázky měli dostat odpověď už na základních a středních školách.

Studenti si mnohdy myslí, že se bez statistiky a matematiky v životě obejdou.

Myslíte si, že studenti s lepšími znalostmi matematiky najdou snáz uplatnění?

Ano. A zejména v dnešní době. Matematika přece neznamená jen učení se vzorečků. Studenti, kteří berou matematiku poctivě hned od začátku, nejenom že mají lepší výsledky u zápočtu a zkoušky, ale lépe zvládají i další předměty. Když procvičujete mozek, obě jeho hemisféry, pak vám bude fungovat ve všech předmětech. I v běžném životě.

Vy ale spíše vyučujete statistiku než matematiku. Jak jste se ocitl v roli cvičícího na přípravném kurzu?

Je nutné dodat, že matematika a statistika spolu velmi úzce souvisí. Já jsem vlastně původně aplikovaný matematik a informatik, vystudoval jsem „počítače“ na ČVUT. Lepší otázka by byla, jak jsem se dostal ke statistice! (smích) Bylo to vlastně náhodou. Kdysi jsem dělal výběrové řízení na katedru informatiky. Když jsem tam přišel, tak mi řekli, že informatika už mají, ale že by potřebovali vyučujícího pro statistiku. Tak jsem na to kývl a za týden už jsem učil statistiku. A dělám to už víc než třicet let.

Práce vysokoškolského pedagoga není pouze výuka. Řešíte na katedře také nějaké projekty?

Určitě, řešíme. Už dříve jsme řešili vědecké projekty GAČR (Grantová agentura České republiky, pozn. red.), rozvojové projekty ESF (Evropský sociální fond v ČR, pozn. red.), inovační a rozvojové projekty FRVŠ a IRP a teď nově máme projekt aplikovaného výzkumu TAČR (Technologická agentura České republiky, pozn. red.). Řešení projektů k práci pedagoga na vysoké škole prostě patří, stejně jako psaní článků a publikací.

Máte pro studenty na závěr radu, jak se poprat s matematikou i statistikou?

Hlavně se nebát! To je základní filosofie. Matematika není nic hrozného a není zbytečná. Není tak těžký předmět a dá se naučit, ale nesmíte mít předsudky. Ale není to předmět, který se dá naučit za týden před zkouškou. Musíte studovat průběžně, celý semestr. Chce to chodit na přednášky, i když nejsou povinné, a být aktivní na cvičení. Pokud matematiku studujete poctivě, tak tento předmět splníte, i když jste na školu přišli s nepříliš kvalitními znalostmi. A se statistikou je to úplně stejné.


Ing. Václav Friedrich, Ph.D., působí na katedře matematických metod v ekonomice na Ekonomické fakultě VŠB – TU Ostrava od roku 2002. Zaměřuje se na aplikovanou a výpočtovou statistiku, zejména v podnikové ekonomice a managementu, ale také na eLearning, užití ICT ve výuce a mnoho dalších. Své profesi se věnuje už více než třicet let. Kromě výuky také publikuje v odborných časopisech a vytváří učební texty, napsal například skripta Statistika pro ekonomy nebo Mathematica pro nematematiky. Je rovněž řešitelem několika vědeckých a rozvojových projektů ESF, GAČR, TAČR nebo SGS.

Autorské okénko: Před rozhovorem s panem doktorem jsem se účastnila pár minut přípravného kurzu, který vedl. Příjemně mě překvapilo, jak velké množství prváků má o tento druh přípravy zájem. Podobně jako většina prváků jsem ze začátku s matematikou bojovala, ale přesně jak je zmíněno v rozhovoru, hlavní je pravidelnost. Počítat doma, chodit na konzultace a ptát se, když nerozumíme.

Fotografie: Tereza Zgabajová