Novinky v účetnictví od 1. 1. 2016: Po dvaceti pěti letech přichází řada změn

IMG_0351

V pondělí 23. 11. 2015 se na Ekonomické fakultě uskutečnil seminář věnovaný změnám v účetnictví, které vcházejí v platnost 1. 1. 2016. Přednáškou provázela Jana Skácelová, manažerka oddělení controllingu ze společnosti ArcelorMittal a.s. Od nového roku čekají české podnikatele významné změny. Mění se jak znění zákona o účetnictví, tak jeho prováděcí vyhlášky a některé další příbuzné předpisy. V dnešním reportu redaktora Jana Klimeše se dozvíte, o jaké změny se jedná a jaký by měl být jejich výsledný efekt.

Od nového roku čekají české podnikatele významné změny.

Výraznou změnou v zákoně o účetnictví je kategorizace účetních jednotek. Nově se budou členit dle určitých kritérií na mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. „Kritériem pro členění účetních jednotek je výše obratu, hodnota aktiv a počet zaměstnanců. Například mikro účetními jednotkami jsou ty, které mají obrat do 18 milionů, hodnotu aktiv do devíti milionů a maximálně deset zaměstnanců,“ vysvětluje Jana Skácelová.

IMG_0348Na jednotlivé druhy účetních jednotek jsou dle kategorizace kladeny různé nároky. V praxi to pro podnikatele znamená jak povinnosti, tak výhody navíc. „Střední a velké účetní jednotky mají nyní povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích v podniku a také přehled o změnách vlastního kapitálu. Obojí bylo doposud dobrovolnou záležitostí,“ uvádí Jana Skácelová. Naproti tomu mikro a malé účetní jednotky mohou od nového roku využívat některých výhod, které jim novelizace zákona o účetnictví přináší. Jedná se zejména o možnosti pro podniky bez povinného auditu účetní závěrky, které budou moci sestavovat výkaz zisku a ztráty i rozvahu v takzvaném zkráceném rozsahu. Rovněž se při splnění daných podmínek mohou rozhodnout nezveřejňovat výkaz zisku a ztráty vůbec. Novinkou je také to, že střední, malé a mikro účetní jednotky již nemusí uvádět nefinanční informace ve svých výročních zprávách.

V novele zákona se rozšířila také samotná definice účetní závěrky.

V novele zákona se rozšířila také samotná definice účetní závěrky. „Podle nové definice není účetní závěrka pouze srozumitelným a věrným obrazem o situaci vedení účetní jednotky. Nyní na jejím základě musí být schopni její uživatelé činit ekonomická rozhodnutí, což zásadně pozměňuje dosavadní význam tohoto pojmu,“ přibližuje Jana Skácelová a dodává: „Co se týče povinnosti sestavovat tzv. konsolidovanou účetní závěrku, ta je ukládána středním a velkým účetním jednotkám nebo mikro a malým účetním jednotkám, jež jsou předmětem veřejného zájmu.“

A to není ve věci změn účetní závěrky vše. Mění se i požadavky na její zveřejňování a ověřování auditorem. „Účetní závěrku musí nyní zveřejňovat ve sbírce listin všechny účetní jednotky, které jsou zapsané ve veřejných rejstřících. Lhůty jsou 1 rok pro ú.j. bez povinného auditu a 30 dní od ověření pro ú.j. s povinným auditem. Limity pro povinný audit účetní závěrky zůstaly nezměněny a kritérii jsou nadále celková aktiva, obrat a počet zaměstnanců,“ říká Jana Skácelová a dodává: „U s. r. o. však nově platí, že povinnost auditu zakládá překročení minimálně dvou z uvedených kritérií, u akciové společnosti stačí překročení jednoho z nich.“

Mění se i požadavky na její zveřejňování a ověřování auditorem.

IMG_0349Další změnu v zákoně o účetnictví přineslo znovuzavedení takzvaného jednoduchého účetnictví. V rámci jednoduchého účetnictví se účtuje o příjmech a výdajích, nikoli o výnosech a nákladech, a také se v něm účtuje o majetku a závazcích. Tuto možnost však budou moci využít jen určité organizace, například spolky, odborové organizace, církve apod. Fyzickým osobám je umožněno i nadále vést daňovou evidenci nebo účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nepodléhají-li auditu. Náležitosti vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu novela nijak nezměnila.

Společně se změnami v zákoně o účetnictví proběhly i změny jeho prováděcí vyhlášky, která upravuje jednak formáty a struktury jednotlivých finančních výkazů a jednak také účetní postupy. Z vybraných lze uvést například úpravu metody účtování o změně stavu zásob. „Změna metodiky účtování o změně stavu zásob vytvořených vlastní činností, ale také změna metodiky účtování o aktivaci zásob a majetku je velmi důležitá pro výrobní podniky, které na ni musí patřičně reagovat,“ upozorňuje Jana Skácelová.

Výsledkem těchto novel by měly být lepší a modernější účetní postupy, které jsou blíže mezinárodním standardům.

Kromě všech výše zmíněných úprav přináší novelizace ještě řadu dalších změn. Všechny jsou podrobně uvedeny v novele zákona o účetnictví pod č. 221/2015 Sb. a v novele jeho prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 250/2015 Sb. A co vlastně přinutilo vládu ČR zákon z roku 1991 a jeho prováděcí vyhlášku z roku 2002 novelizovat? Zejména to byl tlak na přenesení nové evropské účetní směrnice z roku 2013 do české účetní legislativy. Výsledkem těchto novel by měly být lepší a modernější účetní postupy, které jsou blíže mezinárodním standardům. Kromě toho by se mělo ulehčit zejména malým, resp. mikro účetním jednotkám, jelikož právě tyto představují 88 % všech účetních jednotek v České republice. Jaké však bude mít tento zákon skutečné efekty, se přesvědčíme v následujících letech.