19. Prosinec 2008 
webmasterKterý předmět považujete na EkF za nejobtížnější? – tak začínál náš předchozí článek obsahující anketu o „Nejobtížnější předmět Ekonomické fakulty“.
Uběhly necelé 3 týdny od spuštění ankety. Je tedy čas sečíst hlasy a říci si, které předměty se objevovaly v anktetě nejčastěji.
pětice předmětu s největším počtem hlasů:
Matematika – Mikroekonomie – Účetnictví – Makroekonomie – Ekonometrie
Největší počet hlasů získala matematika následovaná mikroekonomií, což je výsledek, který jsem osobně očekával. Matematika bývá pro studenty jedním z nejtěžších předmětů na vysokých školách. Existují samozřejmě i studenti, jimž matematika nedělá žádné problémy. Otázky k diskusi – Proč si myslíte, že studenti hodnotí matematiku jako obtížný předmět ? A pokud je matematika opravdu tak obtížným předmětem, proč tomu tak je? Jak toto hodnocení vnímáte? (může být obtížný předmět, který je pro mě přínosný, může být lehký předmět, který nevyužiju a naopak). Neměl by být více kladen důraz na aplikaci znalostí matematiky v odborných předmětech, než na výpočty diferenciálních rovnic? Možná je lze nějak prakticky využít, ale nevím o tom. (P.S. Možná je to proto, že matematika mi nikdy nešla.)
článek: Martin Tulinger
Loading ...
Kategorie 
Myslím si, že tato anketa je strašně nefér, jelikož takové daně narozdíl od matiky nemá každý, ale je to oborový předmět. A myslím si, že daně jsou o moc těžší než matika .)
Souhlas, co se týče předmětů, které byly v prváku, tak si jednoznačně myslím, že Makro.. Matika byla docela v suchu, teda aspoň pro mě:-)
Já si zase myslím, že daně jsou oproti matice brnkačka
a zapomněli jste na tělocvik 
Co spíš udělat anketu na téma „Pedagogové a jak umějí vysvětlit látku a co dělají v hodinách“
např. pedagog kouká z okna, nerozumí látce a neumí jí vysvětlit, nebo naopak vysvětluje velmi dobře atd..?
Místo bezobsažné diskuze nad názvy předmětů. Kdo je pro, tak ať se ozve.
Vše je tady triviálni, nevím na co si tady stěžujete!
Nejtěžší předmět na ekf? Myslím, že je to docela neobjektivní anketa, pokud se tedy nejedná pouze o předměty z prvního ročníku, to pak jo… Ale jinak si myslím, že ve vyšších ročnících jsou daleko těžší předměty než mikro, matika, makro a další. Dost záleží taky na oboru, co třeba anketa o nejtěžší obor:) ?
Ja teda s tou matikou úplne súhlasím. To bol predmet, s ktorým som mal (zatiaľ
) najväčšie problémy. Ale je fakt pravda, že sme nemali všetci rovnaké predmety,takže sa dá objektívne hodnotiť akurát ten prvý ročník.
Anketa “Pedagogové a jak umějí vysvětlit látku a co dělají v hodinách” by byla asi dost ožehavá, některým by se třeba nemuselo líbit, jak je vidí studenti. Navíc se v ní skrývá stejný kámen úrazu, jako u tohoto hodnocení předmětů – každý může hodnotit jen pedagogy, který jej učili. Ale třeba by u obou anket a dalších jim podobných stačilo sledovat procentuální úspěšnost. Respondent by na stupnici třeba 1-5 nebo 1-10 ohodnotil obtížnost předmětu či spokojenost s pedagogem, výsledky by byly měřitelné a porovnatelné, a to i hlubší analýzou, než jen spočtením průměrů. Předpokládám ale, že by pedagogové nehlasovali sami ve prospěch sebe a svých předmětů. To by se sice dalo ošetřit třeba tím, že by respondenti v takové anketě zadali svůj login (mimo jiné by se pak daly vyřadit pokusy o vícenásobné hlasování), ale anketa by tím pozbyla anonymity. Přes všechny nastíněné problémy si myslím, že by to bylo velmi přínosné, a velmi bych se přimlouval za to, abyste se o něco takového pokusili. (Nakonec – kdo má křivou hubu, ať se nehněvá na zrcadlo.)
Já jen doufám, že se vedení fakulty nebojí podívat se pravdě do očí a zeptat se na názor nás studetnů (ohledně spokojenosti s úrovní pedagoga) a zároveň výsledky v neupravené podobě zveřejnit. U mnoha (ne však všech) učitelů já osobně měl pocit, že danou látku neovládají, nerozumí jí a o vysvětlení v hodinách nemůže být ani řeč.
PS: Dokonce jsem slyšel, že někteří učitelé úmyslně nechávají opisovat studenty u zkoušek!!!! Jen proto, aby se neukázalo, že učitel v hodině nic nedělal a nic se nesnažil studentům vysvětlit. Tak to prý učitelé řeší tím způsobem, že to nechají studenty opsat, protože pak si nikdo ze studentů na pedagoga nebude stěžovat.
MATEMATIKA JE NEJJEDNODUŠÍ PŘEDMĚT.
Chcete důkaz, že matematika je nejjednoduší předmět na EkF? Pokud ano, pak si položte tuto otázku: „Za jakých okolností osobně pokládám předmět za lehký (jednoduchý)“? Odpověď by mohla znít takto. Předmět je pro mě lehký, pokud bylo lehké získat zápočet nebo zkoušku bez jakékoliv „větší“ námahy. Myslíte si, že toto není u matematiky možné? Tak věřte, že je. V tomto týdnu jeden nejmenovaný pedagog udělil VŠEM studentům zápočet, bez ohledu na to jestli student něco zná či nikoliv. Pedagoga nebral v úvahu výslekdy zápočtů (on zápočty prý ani neřešil) prostě a jednoduše přišel do cvičení a všem studentům zapsal do indexu „započteno“. Někteří studenti se prý v tu chvíli cítili doslova podvedeni, protože tímto způsobem získali zápočet i studenti, kteří nic neznali, ničemu nerozuměli, do hodin nechodili, atd. A ptáte se co zápočtová písemka? Daný pedagog zápočtovou písemku se studenty neřešil (již uvedeno). I když je fakt, že pokud by přistupoval k zápočtové písemce tímto způsobem, tak by asi její obtížnost nastavil takovým způsobem (lehkou jak by to jen šlo), aby jí složil každý. Tuto informaci jsem obdržel zprostředkovaně od studentky, která navštěvuje ono cvičení.
A já se ptám vedení fakulty, hodláte s tímto něco dělat, nebo budete hrát „mrtvého brouky“ ve stylu, nevíme o tom, atd. Hodláte zjišťovat, zdali tato informace je pravdivá či nikoliv a pokud je jak moc „pravdivá“ je?
Byl bych rád, kdyby se k tomuto vedení fakulty jasně vyjádřilo. Myslím si, že i ostatní studenty by zajímala reakce vedení fakulty.
Myslím, že anketa vypovídá spíše o nízké oblibě než o obtížnosti matematiky – a ta že u mnoha studentů pramení z pochyb o její využitelnosti ve zvoleném oboru studia. Je tedy namístě ptát se: Využívají se v odborných předmětech poznatky z matematiky a statistiky? Pokud ne, je to dobře a správně? Je problém v tom, že v matematice se toho po studentech chce příliš mnoho, nebo že v odborných předmětech ji pak pedagogové využívají příliš málo (i dnešní pedagogové byli studenti a mnozí z nich s matematikou taky bojovali)?
Každý student se asi zvlášť nerad učí to, co považuje za zbytečné, o čem si myslí, že nevyužije. Když chybí motivace, chybí vůle. Můj názor tedy je, že studenti ze všeho nejvíc potřebují vidět, že tu matematiku nestudují jen kvůli podpisu v indexu, ale že jim jako budoucím ekonomům pomůže řešit odborné problémy. Že v ekonomických otázkách se vyplatí důkladně počítat a ne věštit z křišťálové koule.
Martine Tulingere, tak jsem se zase jednou zasmála, když si napsal: „Neměl by být více kladen důraz na aplikaci znalostí matematiky v odborných předmětech, než na výpočty diferenciálních rovnic?“ Myslím že diferenciální rovnice slouží právě k popisu ekonomických dějů nebo se pletu? Jak asi vnikl takový akcelerátor a multiplikátor. Asi si nestudoval mateko, protože tam jsme se to učili. Táta studoval VŠE a tam měli matiky mnohem víc než my. Říká že to byl skoro hlavní předmět. Tak kde je dneska ten problém?
11 lepe bych to asi nenapsal
„Myslím, že diferenciální rovnice slouží právě k popisu ekonomických dějů nebo se pletu?“
Katko, minulý semestr jsme měli matiku, probírali (nebo spíš opakovali) jsme diferenciální rovnice a já vážně netuším, k čemu jsou…( v praxi) Proto jsem v článku psal, že by měl být více kladen důraz na aplikaci matiky v odborných předmětech. Co vím tak studenti většinou něco vypočtou a neví k čemu to je. Samozřejmě jsou i výjimky.
Martin Tulinger
/ autor článku a velmi podprůměrný matikář /
hlavne jsem nechytla celkovou pointu / účel takové ankety…
Opravdu nechapu co proti matice vsichni mate … myslim, ze slouzi pro vseobecny prehled, ktery se nam tato fakulta snazi dat … prece nechcete byt analfabeti, kteri si nedokazi nic logicky spocitat. Jsem ve druhem rocniku a zatim jsem se presvedcila, ze matematika byla pro me moc dobra … hlavne v logickem mysleni, umeni si neco spocitat … toto jsem vyuzivala v ucetnictvi, makru, mikru, financich, podnikove ekonomice … nemusela jsem se veci srotit nazpamet, ale proste jsem na ne prisla. Zatim opravdu nevim na co jsou diferencialni rovnice, jelikoz jsem je zatim nevyuzila a uspesne je uz zapomnela
ale jinak, kdyz se na to podivate z „globalniho hlediska“, z trosku sirsiho hlediska, matematika je velice dobra …
Mozna mam asi trosku zkresleny nazor, jelikoz matematika mi vzdycky sla, ale vim ze prohlubovani znalosti mi pomohlo opravdu k mnoha vecem …. nehlede na to, ze zkousku z matematiky B jsem dala na 103bodu … Pani Majovska se mi jeste omlouvala, ze do indexu muze zapsat „jen“ 100 …
Lucka:
Diferenciální respektive diferenční (diference) rovnice se dají použít (a používají) v makroekonomii, která se vyučuje v prvním ročníku. Například model důchod-výdaje (model pod úhlem 45°, jednoduchý keynesiánský model s multiplikátorem) je právě konstruován na principu jednoduchých diferenčních rovnic. Model je konstruován jako hledání (tj. nalezení) rovnovážného stavu mezi důchodem a proukcí respektive výdajï.
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––-
Vezme-li si jednoduchý případ dvousektorové ekonomiky ve která platí následující.
Ga=100 Kč, Ca=0, mpc=0,8. v tomto modelu nalezněte rovnovážnou úroveň pro kterou platí, že AE=Y.
OBECNÉ ŔEŠENÍ
poznámka: v dvousektorové ekonomice logicky platí, že Y=Yd
AE=Ga+C
AE=Ga+Ca+mpc*Yd
A=Ga+Ca
AE=A+mpc*Yd => funkce agregátních výdajů
substituce Y=Yd
AE=A+mpc*Y
rovnovážný stav
AE=Y
Y=A+mpc*Y
Y-mpc*Y=A
Y(1-mpc)=A
Y=A*[(1/(1-mpc)] =>rovnovnovážný stav mezi důchodem a výdaji
POČETNÍ ŘEŠENÍ PRO ZADANÉ HODNOTY
Stačí dosadit zadané hodnoty do
1) AE=A+mpc*Y => funkce agregátních výdajů
2)Y=A*[(1/(1-mpc)] =>rovnovnovážný stav mezi důchodem a výdaji
ad1) AE=100+0,8Y
ad2)Y=100*[(1/(1-0,8)]=100*5=500
Rovnovážný důchod je 500 Kč
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Mějme zadaný předchozí příklad jako diferenční rovnici. To znamená takto: Řešte diferenční rovnici prvního stupně s konstantním koeficientem a zjístěte výslednou hodnotu Yt pro t=nekonečno.
rovnice je zadaná: y(t+1)=0,8*y(t)+100
ŔEŠENÍ:
obecné řešení neuvádím, že důvodu složitosti psaní řešení do tohoto příspěvkového okénka.
y=veličina ypsilón
t=čas (čas v období „t“)
t+1=čas+1 (čas v období „t+1″)
y(t)´veličina ypsilón v čase t
(t+1)=0,8*y(t)+100
y(t+1)-0,8*y(t)=100
řešení=homegenní řešení+partikulární řešení
–––––––––––––––-
1))) homogenní řešení
y(t+1)-0,8*y(t)=0
(L^1) – (0,8L^0)=0 L^1……..čti jako L na prvou mocninu
L – (0,8*1)=0
L=0,8
yhomo=homogenní řešení
yhomo=C1*(0,8^t] С1=libovolná konstanta
–––––––––––––––-
2)))partikulární řešení
ypar=partikulární řešení
ypar(t) = konstanta= konstantu označíme písmenem B
ypar(t+1) = konstanta=B
B-0,8*B=100
B=500
B=ypar
––––––––––––––––––––––––
řešení=homegenní řešení+partikulární řešení= Y(t)
Y(t)=C1*(0,8^t)+500
ŔEŠENÍ JE: Y(t)=C1*(0,8^t)+500
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
TEĎ UŽ JEN MUSÍME URČIT, čemu se rovná Y(t) pro t=nekonečno.
Abychom toto mohli řešit musíme si stanovit čemu se rovná C1. V našem případě stanovme C1=1
dosadíme-li C1=1 pak dostáváme:
Y(t)=1*(0,8^t)+500
Y(t)=0,8^t+500
tak teď už stačí jen dosadit za čas (t) nekonečno. Je jasné, že 0,8 na nekonečno (0,8^nekonečno) =nula, 0
pak
Y(t)=0,8^t+500
Y(t)=0+500
Y(t) =500
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Všimni si, že výslede je jak v modelu důchod výdaje tak v diferenční rovnici stejný tj. 500
Doufám, že jsem ti trochu objasnil k čemu se dají použít diferenční rovnice.
Lucka:
malá úprava v jednom řádku je to dost nečitelé
má tam být toto
(L^1) – (0,8L^0)=0 ––––––––– L^1……..čti jako L na prvou mocninu
Ga=autonomní investiční výdaje
Všem přispivatelům přeji krásný den,
myslím si, že spekulovat a volit nejobtížnější předmět na naší alma mater je velice zavádějící, protože vždy bude existovat jeden tábor, pro který bude tento přemět zvlánout levou zadní a druhý tábor, pro který to bude nepřekonatelná překážka. Z cehož vyplývá, že předměty jako Matematika, všechny verze Makorekonomie a Mikroekonomie se moho sice porovnávat mezi sebou, ale nic to nenaznačuje o jejich těžkosti. Z mého pohledu mají všechny tyto přeměty právě dva tábory srovnatelného počtu (nebo alespoň přibližného:), kdežto dva předměty, které zde budu jmenovat mají pouze jeden tábor. Jedná se o Finanční rozhodování za rizika a předmět s názvem Finanční modely. Neznám v těchto předmětech tábor (natož člověka), pro který by tyto předměty byly zvládnuty levou zadní. Jeden vedle druhého, kteří na tuto zkoušku jdou, mají před ní snad větší respekt, než před samotnými státnicemi. Výše jmenované předměty patří do souboru zkoušek oboru Finance. Z čehož vyplývá, že volil-li by se nejtežší obor na této škole, jednoznačně by se potvrdilo to, co snad každý na této škole již slyšel nebo také řekl, že nejtežším oborem na naší škole je obor Finance.
Já osobně měla pedagoga, který vyučoval předmět, který se ještě on sám učil… na tom by nebylo nic špatného, pokud bychom ho sami nemuseli upozorňovat na nedostatky a protiklady v jeho výkladu a vysvětlování látky… sám kolikrát nevěděl, jak danou věc vysvětlit…
Matika je nejlehčí předmět na této fakultě. Nechápu jak mohl vyhrát tuto anketu.
Gabriela: kdo to byl a co učil?
Ja jsem tak trošku omylem absolvoval několik přednášek z předmětu Matematická analýza na SLU-MU, přednášen byl naprostý základ společný pro všechny obory (tedy i nematematické). Řešená rovnice byla napsána přes celou, přinejmenším 6-ti metrovou tabuli, v polovině byla samozřejmě rozdělena několika tečkami a pedagog vyčerpal na neznámé téměř celou abecedu
Rozsah učiva přednášený na Ekf je naprostým základem, který lze s trochou snahy zvládnout i pokud člověk není dvakrát geniální, jsem toho jasným příkladem
Dovolím si tvrdit, že studium na Ekf není pro průměrného jedince nijak extrémně náročné! Jenom my, studenti už jsme tak zpohodlnělí, že pokud se musíme na zkoušku učit déle než pár hodin, je pro nás předmět „neskutečně“ náročný. Opět mluvím z vlastní zkušenosti
Sáhněme si do svědomí! Kdyby na nás byly ve všech předmětech kladeny, alespoň přibližně stejné nároky, jako je kladla Doc. Březinová v Mikru B, to by teprve byly „vydřené“ tituly
A kolik z nás by odpromovalo? 
Takže závěrem: Nevěnujme se volbám nejnáročnějšího předmětu, oboru nebo dalším prkotinám a radši pilně studujme ať neděláme Ekf-VŠB v praxi ostudu
No, myslím že nejlehčí nejsou ani predmety co se financi týče
. Nebo operační výzkum
Všem přítomným vřele doporučuji předmět EKONOMICKÝ SYSTÉM (Matematika, Mikro a Makro je procházka růžovým sadem). Možná by nebyl tak obtížný – je pravděpodobné – že se spíše jedná o již zmiňovaný přístup pedagoga.
Jinak poznámka k matematice. Podle mně musí existovat předměty, se kterými mají někteří studenti problémy (zejména v 1. a 2. ročníku), musí být to tzv. „síto“, které odstraní prebytečnou „plevel“. Bez existence onoho síta by pak vysokou školu mohl dělat opravdu každý.
Přeji hezký den
No tedy řeknu Vám, že zde vedete zajímavou diskuzi.
Honzo!!!!!!!!!!!!!!Šáhni si do svědomí a napiš nám všem, že jsi v životě neopisoval!Pomlouvat tady učitele, kteří dávají zápočty zadarmo………………přijde mi to dost stupidní. Kdo opisovat umí jeho plus – já bohužel neumím:)Někdy při tom velkém počtu to snad ani nejde všechny studenty uhlídat.A kdo dojde až ke státnicím, už tahák nepoužije. Teda aspoň si myslím, že většina se ke státnicím už opravdu bifluje a na žádný tahák nespoléhá. Taky si myslím, že i učitelé jsou lidi a sami byli kdysi studenty a byli rádi, že v té kupě šílených poviností si nějakou mohli aspoň trošku ulehčit.
Hezký den.
Katko:
1)nikoho nepomlouvám. jen konstatuji fakta.nic víc, nic míň.
2)pokud někdo nedovede uhlídat studenty znamená to, že svou práci nezvládá a neměl by jí dělat. otázka spíš zní jestli to, že je neuhlídá je neschopnost nebo úmysl. Osobně znám plno učitelů u kterých se dá jen pochybovat o neschopnosti.
3)nikdy jsem neřekl, že nikdo ze studentů nikdy neopisoval
4) K čemu bude studium ze kterého si nic neodneseš (znalosti) a vše opíšeš? Jediné co takový člověk umí (který jen opisuje) je parazitovat na znalostech těch co něco umí a hají se stejným titulem se slovy: „I já mám ten „prestižní“ titul i já znám.“ Opak je však pravdou. Avšak kdyby všichni opisovali, pak by vzdělání nemělo smysl, protože by nikdo nic neuměl (snad kromě opisování).
5)nedomnívám se, že když někdo projde státnicema, že to znamená, že nutně musí něco znát(umět). znám učitele, kteří u státnic nechávají projít i totální dutohlavy například jen proto, aby si na něj studenti nestěžovali, že v hodinách nic nedělal, sám tomu nerozměl, atd… Ale je fakt, kdo si asi budu stěžovat, když ho nechá üčitel projít a ten člověk tím formálně splní svou povinnost bez ohledu na to, že ten člověk fakticky nic nezná.
7)atd.
8)hádal bych, že ty sama jsi v pozici učitele….
No já mám pocit, že jako kantor tady poučuješ spíš Ty – a to něco o diferenčních a diferenciálních rovnicích v ekonomii vím. Takže bych si Tě tedy dovolil upozornit, že „dosazovat nekonečno za čas t“ do Y(t)=0,8^t+500 je ptákovina, budeš muset počítat limitu pro t jdoucí do nekonečna. Výsledek máš sice správně, ale to má i ten, kdo v jednom matematickém vtipu krátí n v rovnici 1/n * sin(x)=6 a vyjde mu six=6. Vytknul bych ti řadu chyb, ale nejpodstatnější spočívá v tom, že druhý příklad uvádíš slovy „mějme zadaný předchozí příklad jako diferenční rovnici“ a pak z ničehož nic – simsalabim – „rovnice je zadaná: y(t+1)=0,8*y(t)+100″. Tedy za prvé první uvedený příklad je statický model rovnováhy ve dvousektorovém modelu, zatímco druhý příklad je dynamický model. A za druhé ta diferenciální rovnice přece takto nespadla z nebe. Není „zadaná“, ale vyplývá z vlastnosti modelu. Jestli nevíš jak, tak o tom nejdříve sám přemýšlej, než začneš rozdávat rozumy.
Jsem teprve v prváku ale paní doktorka Majovská nám vždycky řekne, k čemu nám v ekonomii budou poznatky, které jsme se naučili v matematice, diferenciální rce můžeš použít např. když chceš udělat model s jakou rychlostí či zrychlením se mění úroková míra, cena atd.