Úvodem:

Pomalu a jistě se blíží konec semestru a o to lépe, že toho letního. Pravda, musíme  ještě překonat zkoušky, případně státnice, narychlo dodělat poslední seminární práce a pak nás čeká léto – čas volna.  V předchozích článcích jsme se již zmínili, jak získat zajímavou práci či nějaký ten adaptační program, a jak zvýšit své šance si vydělat nějaké ty peníze a získat zkušenosti.

Ale ruku na srdce, prázdniny jsou především časem odreagování a relaxace. Proč se taky pořád mořit učením, prací a podobnými věcmi, které nás budou provázet ještě většinu života. Správný student, a nejen on, by měl umět „vypnout“ a zvládnout se odreagovat.

Výchozí situace:

Jak to ale vymyslet, když máte jen pár dní, případně týdnů volna, vaše peněženka nepřekypuje naspořenými desetitisíci korun (nebo nějaké jiné pevné měny), a přesto si chcete užít maximum?

Náš tip:

Každý své volno tráví po svém, někteří jdou na ryby, čtou knížky, zajdou na pivo, jezdí na kole atd. Ti z nás, kteří mají cestovatelského ducha, jsou na tom hůře. Především z důvodů větší potřeby financí. Jak no to? Náš tip (a také, po vlastních zkušenostech, můj osobní) je jednoznačný: projeďte si Evropu stopem.

Jak na to:

Pravda je, že taková cesta je pouze pro odvážné, kteří se rádi seznamují s cizími lidmi, nevadí jím nepohodlí, spaní ve stanech, snídaně na benzínkách a k večeři paštika. Mně osobně se naskytlo volných 14 dní uprostřed prázdnin a co s nimi? Zabalil jsem stan, spacák, několik párů ponožek, pár triček a nějaké to jídlo a jelo se. A výsledek? Byla to má nejlepší prázdninová cesta v životě.

Příprava:

Pokud se rozhodnete nějakou tu zemi projet tímto způsobem, je dobré nepodcenit přípravu. Méně je v tomto případě více. Pamatujte na to, že vše si nesete na zádech, proto věci typu žehlička na vlasy, herbáře, knížky, tlusté slovníky, fény, kečupy ve skle a další lahůdky raději nechejte doma. Pokud chcete zažít pravý stop, vymažte ze svého plánu hostely, hotely a podobná zařízení. Jedete přeci na stop, ne? Základem je stan, nejlépe lehký, dobře balitelný, který nezabere moc místa. Nemusí to být zrovna horolezecká kvalita jelikož když bude lít jako z konve, doporučuji raději přespat pod nějakou stříškou, na zastávce či využít hospodu (nejlepší verze). Důležitý je kvalitní spacák, kariho matka (karimatka), něco, v čem si uvaříte, ponožky, trika a dále dle uvážení. Nedílnou součástí by měly být bílé papíry a černý fix na vyrobení stopařky – cedulky s názvem místa, kam chcete jet. Šance na zastavení se velice zvyšují.

Pokud jde o plán, je nejlepším plánem nemít plán. Stejně ho překopete.

Jazyk:

Co se stopování týče, tak jedinou nevýhodou je, že čeština opravdu není světovým jazykem. Proto by minimálně jeden z členů výpravy měl ovládat tradiční angličtinu nebo němčinu. V Evropě je tato dvojce jazyků naprosto nezbytná. Angličtinu využijete téměř všude (dokonce si s ní vystačíte i v Německu a Rakousku), němčina přijde vhod nejen v německy mluvících zemí, ale je naprostou nutností ve Švýcarsku (kde angličtina moc nefrčí), v severní Itálii a Maďarsku (zde vám angličtina opravdu moc nepomůže). Jazyk potřebujete nejen na domluvení si cesty, ale také jako zdroj informací od domorodců a především ke konverzaci v autě. Ono, když jedete hodinku s jedním řidičem a mlčí se, tak to vypadá celkem divně.

Bezpečnost:

Jistě vás při čtení těchto řádků napadla otázka bezpečnosti. Ta je při stopování skloňována opravdu ve všech pádech. Jedná se samozřejmě o rizikovou aktivitu. Stopování není nejbezpečnější činností na světě, ale na druhou stranu šance, že se něco stane, je přímo úměrná stopařovu chování.

Nejvíce se při stopování daří samotným holkám, ale to je opravdu ruská ruleta a osamělé stopařky jsou opravdu nesmyslem. Ideální je duo kluk-holka. Při nástupu a výstupu do stopovaného auta je nutné dodržovat určitá pravidla. Základem je, že holka nikdy nesedí v autě sama. Tedy, nastoupí kluk, dívka hodí batohy do kufru a přisedne. Poté nejdříve vystoupí vaše drahá, vyndá batohy a pak vystoupí její milý. Zástupkyně něžného pohlaví se sice chvíli více nadře, ale za tu bezpečnost to opravdu stojí.

Kam vyrazit:

Pokud budeme stopovat po Evropě, jsou samozřejmě země, kde se stopuje dobře a bezpečně, a země kde je to horší. Mezi stopařské ráje patří zejména země Beneluxu, Francie, Dánsko, Německo a Rakousko. Dobře berou lidé ve Španělsku a Itálii, i když zde není již tak bezpečno. Zajímavé je i Maďarsko, Polsko a kupodivu Rumunsko. Odvahu to chce především na Ukrajinu, Srbsko a pobaltské státy. Vyloženě nebezpečná je Albánie a Makedonie. Skandinávie je bezpečná, ale nepřízeň počasí pro stopaře je častá.

Z vlastních zkušeností – zkuste prozkoumat především Benelux.

Proč jet:

Prostě proto, že se jedná o jedinečný zážitek, na který budete vzpomínat celý život.

Závěrem:

Závěrečný verdikt? Jedná se opravdu o specifický názor, a proto bych dnes nechal verdikt na vás, čtenářích. Napište do komentářů.