O Číně v souvislostech…

Čína. Země s tržní ekonomikou a totalitním politickým režimem vzbuzuje poslední dobou pozornost – obzvláště v souvislosti s narůstajícím vlivem tamní Komunistické strany. Co ale vytváří ještě větší kontroverzi, je její stále sílící zahraniční vliv, který se skrze politické elity, vlivné podnikatele a zaujatá média přenáší až na evropský kontinent, a představuje pro Česko bezpečnostní hrozbu. Nejen o tom pojednávala úterní debata v Centru PANT na téma „O Číně v souvislostech… aneb jaký vliv má ČLN (na nás)?“ Pozvání přijali přední novináři zaměřující se na česko-čínské vztahy.

Večerem provázel zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Ondřej Kundra, který představil své dva hosty ze žurnalistické branže. Tím prvním byla novinářka Kateřina Procházková – rodačka z Ostravy, která v Číně působila téměř deset let – nejprve na studiích sinologie, a poté tři roky jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu. Pracovala mj. i pro Českou televizi a dnes je analytičkou nezávislého informačního projektu Sinopsis, který je průkopníkem v otevírání debaty o čínském vlivu ve Střední Evropě. Druhým hostem byl hlavní investigativní reportér deníku Aktuálně.cz Lukáš Valášek, který se zaměřuje především na oblasti organizovaného zločinu, politiky a byznysu, a před pár dny obdržel ocenění Novinářská křepelka za své články rozebírající financování Univerzity Karlovy investiční skupinou PPF.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve svých veřejných zprávách dlouhodobě informuje o Číně jako bezpečnostní hrozbě pro Českou republiku. Čína stále častěji podniká kybernetické útoky a kyberšpionáž, prostřednictvím diplomatů se zde snaží prosadit své národní zájmy, pořádat vlivné semináře a zájezdy, a v neposlední řadě získávat potenciální spolupracovníky a agenty. Vedle Ruska tak jde o další zemi snažící se získat vliv ve Střední a Východní Evropě. „Řada politiků navíc Čínu stále vidí jako potenciálního obchodního partnera, který přinese skvělé investice pro jejich region. Navíc měli vidinu toho, že jim samotným to přinese benefity,“ okomentovala Kateřina Procházková. Vše zašlo natolik daleko, že Čínský vliv začal prorůstat nejen do české státní správy a bezpečnostních sborů, ale dokonce až na akademickou půdu – ať už prostřednictvím Konfuciova institutu, anebo jinými písemnými dohodami mezi univerzitami a vlivnou společností. 

Velkou pozornost vzbudila kauza financování Univerzity Karlovy investiční skupinou PPF Petra Kellnera, kterou rozkryl právě investigativní novinář Lukáš Valášek. O svých objevech vyprávěl i v Centru Pant. K podpisu smlouvy mezi Karlovou univerzitou a společností Home Credit spadající pod skupinu PPF došlo loni v září, a kritiku vzbudil nejen její obsah (zavazovala univerzitu k šíření dobrého jména Číny), ale i okolnosti stvrzení. To proběhlo v utajení bez vědomí akademického senátu i vedení fakult. 

Poté, co se tato skutečnost dostala do médií, sklidila smlouva kritiku veřejnosti i mnohých akademiků, kteří ji označili za morální selhání univerzity, a vyvrcholila vypovězením smlouvy a propuštěním některých pedagogů. Vyšlo totiž najevo, že část akademických pracovníků dostávala peníze přímo od čínské ambasády na pořádání konferencí, v rámci nichž se setkávali čínští zástupci i představitelé bezpečnostních služeb nebo politici. Z univerzity se postupně začala stávat platforma pro prosazování čínských vlivů a akademici se ukázali být snadnými prostředníky díky jejich motivaci finančně si přilepšit, aniž by tušili reálný dopad na bezpečnost státu.

Firmu Home Credit provází temná minulost. Lukáš Valášek v debatě uvedl své reportáže zabývající se byznysem vlivného podnikatele Petra Kellnera v Číně. Při své investigaci zjistil, že Kellnerova firma Home Credit v Číně lidem napůjčovala zhruba 300 miliard korun a vzrostl také Kellnerův zájem o dobré česko-čínské vztahy. Zaplatil si mediální agenturu C&B (která nyní pracuje mj. i pro hnutí Trikolóra Václava Klause ml.) a založil vlastní institut Sinoskop („náhodně“ podobný název s reálně nezávislým institutem Sinopsis), který si namísto šíření firemního PR stanovil za cíl vytvořit kladný mediální obraz komunistické Číny v České republice. 

Vliv čínské zahraniční politiky dnes prorůstá až do vrcholných funkcí, a k tamní politice projevuje dlouhodobě nekritický postoj jak bývalý prezident Václav Klaus, tak současná hlava státu Miloš Zeman. Ten měl navíc k dispozici svého čínského poradce Jie Ťien-minga a podnikal pravidelné výjezdy do Pekingu. „Jsme pravděpodobně jediná evropská země, ve které prezident kdy měl čínského poradce,“ upozornila Kateřina Procházková. Po Zemanově návštěvě v Pekingu v roce 2013 se začala prudce měnit zahraniční politika vůči Číně. „Shodou okolností se ve stejné době v Česku začala objevovat firma CFC, jehož předsedou byl právě Jie Ťien-ming. Šlo o slibovanou čínskou vlajkovou loď, která měla do tuzemska přivézt velké investice,“ doplnila zpravodajka se slovy, že do dvou let tento velký konglomerát zkrachoval a přebral jej jiný čínský koncern Citic. 

V Sinopsisu zkoumali, zda Jie Ťien-ming je nebo není aktuálním Zemanovým poradcem, na což jeho mluvčí Jiří Ovčáček reagoval slovy, že věc „vyprchala“. „Bývalý poradce zmizel v Číně poté, co byla firma CFC vyšetřovaná a jeden z členů neziskového křídla Patrik Ho byl v Americe zatčen a odsouzen za korupci. Podplácel důležité politiky v OSN i africké politiky,“ dodala Procházková se slovy, že američtí vyšetřovatelé zjistili skutečnost, že právě jeden z afrických politiků si jej najal jako poradce za 2 miliony dolarů. A v té době se stal také Jie Ťien-ming poradcem Zemana.

V debatě došlo mj. na poměrně aktuální téma problematického výjezdu na Taiwan bývalého předsedy Senátu Jaroslava Kubery, kterému se za neobjasněných okolností před uskutečněním cesty výrazně zhoršil zdravotní stav, čemuž letos v lednu podlehl. Na novoročním obědě s prezidentem Zemanem měl dostat výhružný dopis z čínské ambasády, pokud výjezd uskuteční. Podle jeho rodiny byl navíc pod dalšími tlaky, které měly zhoršit jeho zdravotní stav. Cestu v současnosti hodlá uskutečnit Kuberův nástupce Miloš Vystrčil a dokázat tak, že Česko se středobodem čínské propagandy nestane. „Taiwan v poslední době čelí střetu s čínským režimem, po demonstracích v Hong Kongu proběhly volby na nového taiwanského prezidenta. Nová prezidentka vyžaduje autonomii země, s čímž nesouhlasí čínský generální tajemník a tvrdí, že sjednocení neproběhne mírovou cestou. Taiwan má tedy důvod se obávat,“ shrnula pak odpověď na dotaz z publika Procházková.


Novináři přiblížili také působení samotného komunistického režimu v Číně a jeho obstrukce při tvorbě investigativních reportáží. „Často nás vyháněla i tajná policie a vyzývala nás k opuštění dané vesnice, kde jsme natáčeli. Sledovali nás a měli nad námi neustálý dohled,“ přiblížila Procházková. A boj byl také s prodlužováním víz. Po třech letech jí povolení k pobytu v Pekingu neprodloužili a novinářka se musela přesunout do zahraniční kanceláře Českého rozhlasu v Hong Kongu. „V Číně jsem byla vedena jako problematická osoba,“ shrnula. 

Nějakou dobu ještě mohla přejíždět vlakem mezi Hong Kongem a pevninskou Čínou, kde vedla své reportáže i nadále. „Obrovskou nevýhodou byl přístup k informacím. Na kontinentální Číně neotevřete Google ani celou řadu zahraničních zdrojů, ze kterých si můžete informace ověřit. Odeslání obyčejného e-mailu s reportáží někdy trvalo i dvě až tři hodiny,“ upozornila zahraniční zpravodajka se slovy, že nebylo snadné ani ochránit svůj primární zdroj. Zatímco zahraniční novináře mohla čínská strana pouze vykázat ze země, místním respondentům by mohlo hrozit i vězení. V reportážích proto udržovali anonymitu jmen a upravovali hlasy respondentů.

Centrum PANT připravuje v příštích týdnech a měsících další přednášky na téma Číny. Pokud jste úterní debatu nestihli, můžete ji zhlédnout na tomto odkaze.

 autor fotografií: Eva Urbančíková