O dopadech současné krize na podniky s doktorkou Hanou Štverkovou

V posledních týdnech se vám postupně snažíme přinášet rozhovory na určitá témata s odborníky z naší fakulty. V tomto případě s Ing. Hanou Štverkovou, Ph.D., MBA, LL.M., z Katedry podnikohospodářské o rozdílech mezi krizí současnou a krizí, která přišla před 10 lety, jejích dopadech na podniky, zvýšení efektivity řízení nebo nových požadavcích na zaměstnance.

Dají se podle vás srovnávat současná krize a krize před 10 lety a jejich dopady na podniky?

V současné době je obtížné porovnávat obě krize, a to zejména z pohledu dopadů, protože jsou tam rozdílné příčiny, a navíc při současné krizi je ve hře celá řada obtížně predikovatelných faktorů, např. vůbec nevíme, jak se virus bude dále chovat, zda se krize nebude v blízké budoucnosti opakovat (a to třeba i s větší intenzitou), zda se podaří vyvinout bezpečnou vakcínu apod.

Jak hodnotíte restrikce vlády a jejich vliv na podniky?

Mimořádná situace umožnila vládě zavést jedny z nejpřísnějších restrikcí v Evropě. Lze konstatovat, že protikoronavirová opatření vlády měla pozitivní vliv na bezpečí a zdraví obyvatel, nicméně pro některé podniky a živnostníky jsou tato opatření ekonomicky likvidační. V současné chvíli ale nejsou dostupná statistická data, a tudíž není možné tato opatření objektivně vyhodnotit.

Češi své „podniky“ padnout nenechají.

Které podniky jsou podle Vás nejvíce postižené a které naopak nejméně?

Mezi nejvíce postižená odvětví, která byla státními opatřeními uzavřena a dostala se do existenčních problémů, je možné zařadit oblast stravování a pohostinství, ubytování a celkově cestovní ruch jako takový. Přísná hygienická opatření, omezení provozu, uzavřené hranice povedou k poklesu tržeb, i když Češi své „podniky“ padnout nenechají, čímž by se podnikatelé měli řídit, měli by být v osobním i online kontaktu se zákazníky, a hlavně dělat nadprůměrné jídlo a služby v normálním prostředí za přijatelnou cenu. Není dobré se spoléhat pouze na cizince, tak jak bylo v některých oblastech zvykem.

Problémy by nemusely mít podniky lokálně orientované, které nejsou závislé na složitém dodavatelském řetězci, např. lékárny, e-shopy, drobní řemeslníci – zedníci, malíři, stolaři apod. Co se týče odvětví, může to být i zemědělství (zde se však objevuje problém s klimatickými podmínkami a velkým suchem).

Vidíte některé odvětví, kterým může krize pomoci v rozvoji?

Ačkoliv je to nečekané, dá se předpokládat, že tato krize pomůže v rozvoji téměř všem odvětvím. Vzhledem k tomu, že podniky byly uzavřeny, musela se omezit výroba, poskytování služeb, byli majitelé a manažeři vedeni ke zpracování krizových plánů, hledání inovativních řešení, tak aby byli schopní ekonomicky přežít. Je vysoká pravděpodobnost, že mnoho podniků bude své zaměstnance propouštět a omezovat výrobu, což je typické pro každou krizi, ale kupříkladu oblast biomedicíny a zdravotnictví poměrně rychle dokázaly zareagovat a uzpůsobit své činnosti tak, že ačkoliv dělali zcela jiné činnosti, než je běžné, zůstaly ziskové a rozšířily své portfolio poskytovaných služeb. Další oblastí je školství a vzdělávání, které díky krizi rozšířilo online výuku, poskytlo bezplatné kurzy a materiály, a tak obstálo tváří v tvář obrovské výzvě, která v době koronaviru před ním vyvstala. Byli schopni nastavit stabilní, životaschopný a plnohodnotný systém online či distančního vzdělávání. Tento komplexní systém výuky, administrativy a řízení pro všechny úrovně vzdělávacího systému bude do budoucna přínosný.

Je důležité nastavit si správný time management, netříštit pozornost.

Jakým způsobem může současná zkušenost ovlivnit budoucí produktivitu práce a efektivitu řízení?

Doba koronavirová je podle některých odborníků považována za „pitevnu“ pracovních návyků, a je tedy ideální dobou pro hledání a učení se vyšší produktivitě práce. Na produktivitu práce má zejména vliv samotný jedinec, jeho intenzivní pozornost a schopnost soustředění se na jednotlivé úkoly. Je důležité nastavit si správný time management, netříštit pozornost. Proto je vhodné využívat například techniku pomodoro, „mít všechno hotovo“, bullet journal či jinou. Z hlediska aktuálního nastavení toho, co je prioritní, je také nutné vhodné pracovní myšlení, které může být nastaveno na tzv. hluboké práci, metodě „don´t break the chain“ nebo „boj s odporem“, kdy jsme sami sobě diktátory.

Z hlediska systému řízení se dá říct, že období koronavirové a práce na home office vede k efektivnějšímu systému řízení pracovníků, kdy se zkracují porady, činnosti se jasně vymezí společně s pravomocemi a odpovědností, a tak dochází k delegování úkolů a povinností a také k efektivnějšímu řízení a komunikaci.

Změní se nějak požadavky na zaměstnance?

Není pochyb o tom, že epidemie koronaviru významně ovlivňuje pracovně-právní vztahy. Požadavky na zaměstnance se mění jak z hlediska IT gramotnosti, tak také z hlediska zodpovědnosti a time managementu, kdy samostatnost je nezbytnou podmínkou pro home office, který je vhodný pouze pro některé profese či jako možnost práce v rámci nařízené karantény. Nezbytnou schopností je propojení osobního a pracovního života v rámci domácího prostředí, problémem je také prokrastinace jedinců. Zásadní požadavky na zaměstnance zůstanou stejné, ale zvýší se potřeba zaměstnavatelů mít flexibilně reagující, samostatné zaměstnance, kteří jsou schopni a ochotni se vzdělávat a přizpůsobovat atypickým podmínkám.

Diskutuje se o možnostech pomoci malým a středním podnikům, jestli je dostatečná apod. Je podle vás dostatečná? A existuje země, kterou byste dala za příklad dobré praxe pomoci MSP?

Opatření proti koronaviru mají tvrdý dopad na podnikání, proto vláda přijala opatření, která mají kompenzovat propad příjmů – je či bylo možné zažádat o úvěry v programu COVID I, COVID II, COVID III, program Antivirus, programu Pětadvacítka – speciální dávka 25 tisíc Kč pro živnostníky, podpora na den pro s. r. o. s maximálně dvěma společníky, odklad nájemného o tři měsíce, platba poloviny nájemného za uzavřené provozovny státem apod. Je možné konstatovat, že pro některé podnikatele jsou tyto podpory dostatečné, pro některé zcela nedosažitelné, nejedná se totiž o plošný způsob podpory.

Spousta zemí spustila programy na podporu MSP, nicméně v tuto chvíli výsledky nejsou známy a lze jen těžko odhadovat úspěšnost těchto podpůrných nástrojů, způsobů jejich využití a následného pozitivního dopadu na fungování MSP. Česká republika se inspiruje dle AMSP ČR (Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, pozn. redaktora) v Německu. Jako příklad dobré praxe je možné uvést Tchaj-wan, kde MSP zaměstnávají až 80 % pracovní síly, a proto jsou pro Tchaj-wan vrcholnou prioritou. Proto se Tchaj-wan řadí mezi země, které podpoře MSP věnují velkou pozornost, a to nejen v době krize. Dle Mezinárodního měnového fondu bude zemí nejméně postiženou krizí Tchaj-wan, a to na rozdíl od vyspělejších ekonomik. Je zde predikce snížení HDP o 1,2 %, na rozdíl od ostatních zemí, kde se predikuje propad o 4–5 % ročního HDP.

O tom, kdo bude úspěšný po krizi, se rozhoduje už v době jejího trvání.

Abychom skončili trochu pozitivně, kdybyste měla vybrat 2 věci, ve kterých tato krize může pomoci podnikům v posunech pozitivním směrem, které by to byly?

Optimisticky vzato, v nejbližší době budou podnikatelé a firmy čelit nejrůznějším výzvám. Je nutné, aby se koncepčně připravili na pozitivní i negativní vývoj svého podnikání bez ohledu na to, zda se jedná o freelancera, malý podnik, či nadnárodní korporaci. Je nezbytné uvědomit si příležitosti, které trh skýtá, a využít současného pozitivního sociálního naladění obyvatelstva na vlnu #spolutozvladnem, #jsmevtomspolu.

Jednou z věcí, která pomohla firmám v posunech pozitivním směrem, byla schopnost pružné reakce a zdigitalizování svých činností (včetně služeb) do virtuální reality. E-commerce v krizi stále roste, takže by se dalo říct, že podniky se zaměřily na online prodej a rozšířily svá portfolia z kamenných prodejen do virtuální reality, aby se přiblížily svým zákazníkům. Pandemie akcelerovala digitalizaci a přivedla nás do omnichannel (propojení online světa s tradičním kamenným prodejem) světa na všech úrovních od vzdělávání, státní správy přes obchod až po pracovní zvyklosti, dá se predikovat, že zákazníci budou preferovat online nakupování daleko více než před pandemií.

Druhou věcí posunující podniky pozitivním směrem bylo nastavení podnikatelské filozofie z hlediska nezištné pomoci proti koronaviru, kdy využili vlastní prostředky, zdroje a vyráběli ochranné pomůcky či přispívali ať už finančně, nebo materiálově v boji proti COVID-19. Tímto zviditelnili své podniky, oslovili široké spektrum potenciálních zákazníků a vytvořili si pozitivní mediální obraz. Příkladem může být Průša Research, Vasky a další.

O tom, kdo bude úspěšný po krizi, se rozhoduje už v době jejího trvání. Je nezbytné být podnikavý a dokázat využít i negativní příležitost pro rozvoj svého businessu.

 

Zdroj titulní fotografie: web Centrum podpory inovací VŠB-TUO