O mongolské menšině v České republice s PhDr. Monikou Novou, Ph.D.

Na Ekonomickou fakultu k nám 2. května dorazila paní PhDr. Monika Nová, Ph.D., z teologické a právnické fakulty Univerzity Karlovy s velmi zajímavou přednáškou o migraci a mongolské menšině u nás. Sokolská33 vám přináší stručné shrnutí toho, co na přednášce zaznělo.

Paní doktorka Monika Nová nebyla na půdě Ekonomické fakulty poprvé. Již v r. 2016 zde prezentovala na téma Zdravotně-sociální péče v Africe – odborná péče versus laická péče šamanů. Reportáž z přednášky si můžete přečíst v následujícím odkaze.

Mongolská diaspora v ČR je 6. největší na světě.

Zhruba každý 10. až 11. zaměstnaný v ČR je cizinec. V současné době se odhaduje zhruba 11% podíl zaměstnaných cizinců. Od vstupu do EU se počet zahraničních zaměstnanců téměř zpětinásobil a dnes cizinci dohromady tvoří 5 % obyvatel země. Nejpočetnější skupinu cizinců pak tvoří Slováci (177 tis.). Co se týče Mongolska, jedná se o 10. nejpočetnější skupinu cizinců v České republice (přes 10 tis., z toho kolem 1 tis. studentů) a mongolská diaspora u nás je 6. největší na světě. Nejvíce Mongolů u nás pracuje v automobilovém, strojírenském a potravinářském průmyslu. Mongolové, kteří do ČR přicházejí, mají časté povědomí o ČR jako o přátelské zemi, jež je součástí EU. Díky tomu očekávají lepší budoucnost a vzrůst výdělků.

Kdysi bylo Mongolsko významnou říší, dokonce se považuje za kolébku feudálního systému, mezinárodního práva a první zóny volného obchodu na světě.

V současnosti je v Mongolsku 18% nezaměstnanost. 55 % populace je mladších 30 let, a 24 % z toho dokonce mladších 9 let. Jedná se o pastevecký národ, ve kterém 50 % obyvatel žije kočovným způsobem. Kdysi bylo Mongolsko významnou říší, dokonce se považuje za kolébku feudálního systému, mezinárodního práva a první zóny volného obchodu na světě. 1 % obyvatel Mongolska má základy českého jazyka. Krom toho bylo za minulého režimu tehdejším Československem na území Mongolska vybudováno vlivem objevu naleziště měděné rudy město Erdenet, které se architektonicky podobá Ostravě-Porubě.

Na jakoukoliv menšinu v ČR je třeba aplikovat tzv. kulturně-senzitivní přístup, protože každá rodina si přináší jiné hodnoty, vzorce chování apod.

Výjimku nepředstavuje ani mongolská menšina. Rodina v Mongolsku představuje pevný svazek. V mongolské společnosti mají silné postavení ženy, což lze pozorovat např. ve výchově, ve které rodiče věnují více péče dcerám. I z tohoto důvodu jsou mongolské ženy vzdělanější a samostatnější (nárůst žen samoživitelek). V Mongolsku je zvykem, že se děti starají o své rodiče, protože zde neexistují zařízení pro seniory. Ovšem spolu se zmíněnými konvencemi je zde typickým jevem domácí násilí, ke kterému dochází mezi sebou navzájem (muži, ženy). K tomu všemu chybí v mongolské společnosti psychologové, ovšem díky rozvojovým projektům a neziskovkám dochází k budování ordinací.

Násilí si Mongolové berou také do ČR: muži napadají ženy a ženy napadají muže. Postupně však tato i další zažité konvence u nás mizí. Spolu s tím souvisí také skutečnost, že Mongolové svým kočovnictvím nejsou zvyklí budovat materiály, ale vztahy, s čímž také souvisí jejich preference venkovského života (malá města a vesnice). Mongolská menšina u nás, krom toho, že rodiny často čelí těžké životní situaci vč. zmíněného násilí, má potíže s českým jazykem.  Ten je mnohdy těžký a odlišný, což je spolu s neznalostí institucionálního prostředí jedním z faktorů, které mnohdy vedou k zadlužení. Mongolové jsou velmi tolerantní vůči jiným náboženstvím, mj. jsou přirozeně velmi pověrčiví a věří v karmu.

Migrace v jihovýchodní Asii obecně

Kromě Mongolska a mongolské menšiny v ČR se paní doktorka ve své přednášce věnovala migraci v rámci jihovýchodní Asie, která je typická vysokou mírou heterogenity (kultura, ekonomika, sociální oblast, státní zřízení atp.). Tato migrace má i zde spoustu trendů (migrace za prací, feminizace, odliv mozků, uprchlictví či ilegální přesuny). Nejvyhledávanější cílové destinace představují Singapur a Brunej, zatímco nejčastěji se migruje z Filipín, Indonésie, Kambodži, Laosu, Myanmaru nebo Vietnamu.

Děkujeme paní PhDr. Monice Nové, Ph.D., za zajímavou přednášku a těšíme se na její další návštěvu.