Oktobeerfest si získal milovníky zlatavého moku i pivní nováčky

Pivo teklo proudem, vzduchem se linula hudba známých interpretů a oblohou zazářil i ohňostroj. V pořadí šestý Oktobeerfest přilákal o víkendu tisíce návštěvníků, kteří přišli ochutnat pivo z více než 40 pivovarů z celého Česka. V areálu u Forum Nová Karolina nechyběly ani doprovodné atrakce pro děti, kolotoče a pivní soutěže. A ti nejaktivnější si dokonce mohli čepovat pivo sami!

První den festivalu pohledem redaktorky Evy:

Je pátek odpoledne a mezi Forum Nová Karolina a Trojhalím je nezvykle rušno. Do areálu Oktobeerfestu, který převzal tradici od našich západních sousedů, proudí davy lidí a u dobíjecího stánku se začínají tvořit fronty. Pokud totiž chcete něco zobnout nebo si dát pivo, potřebujete si nabít speciální čipový náramek. Hned po vstupu do areálu nás vítají stánky s občerstvením i spousta lokálních pivovárků. Uprostřed placu se nachází atrakce pro děti a hned nalevo objevujeme velký pivní stan, novinku letošního roku, kde si majitelé VIP vstupenek mohou v neomezeném množství vychutnat čepovanou Plzeň.

Co se týče pivní nabídky, svůj oblíbený nápoj si tu najde každý – ať už jste pivní nadšenec, nebo ne. S kamarády na místě objevujeme nejen velké pivní značky, ale i méně známé regionální pivovárky, které nabízí nepřeberné množství druhů piv podle typu přípravy i jejich příchutí. Na velkých tabulích s nabídkou se tak neznalý zákazník jako já rychle ztratí – je lepší svrchně, nebo spodně kvašené? Nefiltrované, nebo filtrované? Klasický ležák, polotmavé, typ IPA, nebo ALE, anebo snad ochucené medem či višněmi? Nejlepší je prostě zkusit. Jakožto buddy – průvodce pro zahraniční studenty přijíždějící do Ostravy – potkávám pár tureckých kamarádů, kteří taky chtějí zkusit nějaké lokální pivo. „Nejvíce mi zachutnala svrchně kvašená IPA. Byla hodně výrazná,“ říká jeden ze studentů.

Přicházíme ke Karolina stage, kde právě startuje hlavní program – skupina Mňága a Žďorp. Tato rocková skupina si nás okamžitě získává svými hravými songy a nezapomenutelnými dechy v podobě saxofonu Jiřího Tibitanzla. Písničky jako Made in Valmez nebo Hodinový hotel zpíváme úplně všichni. Následuje slavnostní zahájení festivalu a naražení bečky.

Po tomto programu se přesouváme kolem kolotočů směrem k Trojhalí – festivalovému Beerhalí, kde máme podle informací zažít „tu pravou atmosféru Oktoberfestu“. Namísto zdobeného stanu s dechovou hudbou a servírkami v krojích tady ale vidíme spíše poloprázdné lavice a pivní tupláky rozvážející se v recesním nákupním vozíku. Nicméně, hala se postupem večera začíná plnit lidmi, kteří se s přibývajícími tupláky piva stále více odvažují tančit uprostřed placu na rockové pecky skupiny Hec. Ta to pořádně rozjela hned ve třech časových blocích mezi vystoupeními na hlavní stage.

V podvečer se přesouváme zpět k hlavnímu pódiu, kde vystupuje mladičká písničkářka, klavíristka a skladatelka s dynamickým chraplákem – Lenny. Držitelka ceny Anděl za objev roku představuje nejen své starší skladby jako Hello a All My Love, ale i nové singly – Home nebo Lovers Do. Atmosféra pivního opojení publika už začíná být znát. Největší počet lidí ale do areálu přichází až na zlatý hřeb večera – pop punkovou skupinu Rybičky 48, která nás nenechává stát na místě. I když je všude kolem plno bláta, tančíme na pecky jako Léto nebo Zamilovaný Nešťastná. Davy lidí se po koncertě přesouvají do pivních stanů, my už areál opouštíme, ať máme dost sil zvládnout i den druhý.

Druhý den festivalu pohledem redaktora Kuby:

První den Octobeerfestu jsem se bohužel nemohl zúčastnit, a tak jsem si nakonec přece jenom řekl, že druhý den tam budu úplně od začátku. S Evou jsme měli sraz až později k večeru, a když jsem tam poprvé přišel, říkal jsem si: „Proč jsi tu nešel až později, teď tu budeš úplně sám.“ Chvíli jsem se rozkoukával, sledoval, co se vlastně děje, a pak jsem se vydal na první kolečko okolo areálu. Všude byly stánky s jídlem a pitím, hodně známých i neznámých značek piva, a jelikož mi skoro žádné pivo nechutná, tak jsem se pustil do ochutnávky. „Třeba mi něco zachutná,“ pomyslel jsem si. No, a nakonec mi už ani nevadilo, že jsem tam nikoho neznal.

Na akci jsem dorazil uprostřed koncertu Dědy Mládka Illegal Band, když hráli Rychlík jede do Prahy. Já se nikde netajím tím, že nemám moc rád české písničky a zpěváky (důvod si nechám pro sebe), ale když potom na konci začali hrát Jožina z Bažin, vzpomněl jsem si na svá mladá léta (to mi mohlo být tak 5, nebo 6 let), když to u prarodičů hrávalo každou chvíli. Vlna nostalgie a radosti nakonec dostala i mě. Koupil jsem si bramborák, dal pivo z jednoho malého a ne moc známého pivovaru a sledoval, jak lidé okolo mě tančí a zpívají a jak svou náladu přenášejí na své děti a lidi okolo. Docela jsem se divil, kolik dětí na festivalu bylo.

Následovala kapela Sto zvířat, která mě upřímně moc nenadchla, protože její styl jde úplně mimo mě. Ale i přesto nebyl můj zážitek nijak narušen, znovu jsem si udělal kolečko okolo areálu, nakoupil jídlo a pití a v klidu si sedl před stage. V pauze mezi Sto zvířaty a Iným Kafem pořadatelé festivalu vzdali čest památce Karla Gotta, když na obrazovky pustili několik jeho vybraných videoklipů, mezi kterými nemohla chybět legendární skladba Být stále mlád.

Po pauze přišel pro mě zlatý hřeb večera. Iné Kafe bylo skutečně úplně jiné kafe (co se týče stylu hudby, atmosféry a nálady lidí) než všechny předchozí kapely. Hudba byla čím dál hlasitější, lidé rozjařenější, a v tu chvíli dorazila Eva, přesně tak, jak jsme se domluvili. A víte, jak se říká, že v nejlepším se má přestat? Tak v sedm hodin jsem musel kvůli spoji odejít, ale nelituju toho. Koncert Iné Kafe byl hezkou tečkou za pro mě úplně novým zážitkem, na který budu ještě dlouho vzpomínat. Škoda jen, že ani po sedmi pivech jsem nenašel žádné, které by mi nějak víc chutnalo. Asi jsem moc vybíravý. Třeba se příště zadaří.

Závěrem…

Kuba: Celkově za sebe můžu říct, že i když jsem se ze začátku docela bál, byl jsem příjemně překvapen a akci jsem si užil. Pořadatelé v pauzách rozdávali různé dárky, dokonce i kuchařku pro vaření piva. Příští rok prý budou rozdávat pískací trička pro ženy a pískací spodní prádlo pro muže. Domyslete si, kde to asi bude pískat. Takže rozhodně přijďte, klidně i sami, pokud se nikomu známému nebude chtít. Buď se s někým seznámíte, nebo někoho známého potkáte později. Není se čeho bát.

Eva: Za sebe taky ještě závěrem dodávám, že atmosféra festivalu byla opravdu skvělá. Vystoupení jedné z famózních skupin dvacátého století – kapely Boney M v čele s původní členkou Maizie Williams – bylo nezapomenutelné, tančili mladí i staří. Dočkali jsme se i velkolepého zakončení v podobě ohňostroje za doprovodu jedné z písní Karla Gotta. Co mě zklamalo, byl neupravený bahnitý terén a nákupní vozíky rozvážející pivo v Beerhalí. Ovšem ochutnávka piva i hudební program stál za to.

Autoři: Eva Urbančíková & Jakub Koutný
Foto: Tereza Zgabajová