Pavlína Kafková: Role soudkyně Barbary mi obrátila život vzhůru nohama

Slezskoostravský hrad tento rok opět hostil Letní shakespearovské slavnosti. Naše redaktorka Eva Molnárová se v rámci letoška setkala s Pavlínou Kafkovou, představitelkou císařovny Sissi. Pavlínu Kafkovou můžete znát nejen z divadelních jevišť, ale také z televizních obrazovek, kde ztvárňuje soudkyni Barbaru. Jak jí role soudkyně změnila život a čemu mezi divadlem a televizí dává přednost? Čtěte v dnešním interview.

Pocházíte z Ostravska a sama říkáte, že se vám tady jak v osobním, tak pracovním životě moc líbí. Je něco konkrétního, co vás sem táhne?

Kořeny. Tam, kde se člověk narodí, ho to asi celoživotně táhne. Pokud teda zažil krásné věci, jako že já jsem je zažila. Mám úžasnou rodinu a rodiče. Dostávala jsem i nějaké nabídky do Prahy, ale za tím jsem nešla. Zůstávala jsem vždy poblíž celé rodině. To se teď zřejmě změní, protože práce v Praze je víc, takže dojíždění a pendlování mezi Ostravou, Frýdkem a Prahou je náročné.

Ano, jistě máte časově velmi náročnou práci. Při čem si nejvíce odpočinete?

Třeba při představení, to je relax, životabudič, psychoterapie, to jsou pozitivní tabletky, dávka živé vody, prostě všechno, co si dokážete představit. Neuvěřitelně to člověka nabije. To, co tomu dáte, se zpětně několikrát vrátí.

Já jsem toužila po rotaci a nabourání stereotypu a Barbara mi to dokonale splnila.

Jak dlouho vám zabere, když se učíte novou roli? Máte už nějaký ověřený postup?

Mám ráda, když už na prvních aranžovačkách text zhruba umím. Ne vždy se to daří, já si pamatuji text více méně podle reakce druhého, podle toho, co ten herecký partner dělá. Když vezmu třeba Sissi, tak to nezabere jen pět hodin, kdy trvá zkouška. Je to i čas doma, kde si to musíte procházet. Taky si studuji postavy. Je to docela inspirativní, a to kolikrát nejen okolí postavy. Zrovna u Sissi by to bez znalostí jejích reálií nebylo možné.

Vaší nejznámější rolí je soudkyně Barbara. Co vám tato role dala?

Strašně moc. Obrátilo mi to život vzhůru nohama, a to osobní i profesní. Já jsem toužila po rotaci a nabourání stereotypu a Barbara mi to dokonale splnila. Navíc jsem velmi ráda za kontakt v televizi. Vazby tam jsou přátelské, řekla bych až rodinné.

zdroj: www.barrandov.tv/

Co je vašemu srdci blíže? Divadelní, nebo televizní role?

To se doplňuje. Žila jsem bez Barbary a samozřejmě si to bez ní dokážu představit, ale ve mně se to neuvěřitelně doplňuje. Divadlo je srdcová záležitost. Interakce s divákem je neuvěřitelná, on dotváří představení. Nicméně v Barbaře je také obecenstvo a je to na podobném principu. Sice se jim říká komparz, ale jsou to živí lidé a já toho využívám.

Ztotožňujete se s Barbarou v něčem?

Zprvu jsem se zamýšlela, jak ji vytvořit. Ale baví mě její úspornost projevu. Ona když cítí rozzlobení, stačí jí říct tři slova. K tomu mě inspiroval můj dědeček Karel, který už tedy nežije, ale býval můj nejlepší kamarád. Ne, že bychom spolu dělali nějaké blbosti, on téměř nemluvil, ale když už něco řekl, bylo to pár slov a vystihl s nimi všechno. A pro lidi je ta úspornost projevu vždy silná.

Nesmírně mě baví nářečí, do toho láska k Janáčkovi.

V minulosti jste se věnovala mladým lidem a radila jim v mluveném projevu. Také jste nějakou dobu jazyky studovala. Co vás přivedlo k tomuto?

Já jsem nikoho neučila, snažila jsem se je jen inspirovat. O to mi především šlo. Ať už přede mnou stálo třináctileté dítě, nebo dvacetiosmiletý člověk. Byla to zase spolupráce s televizí, která mě velmi bavila. A studium už bohužel nestíhám, ale studovala jsem filologii na Slezské univerzitě v Opavě. Tam jsem se přihlásila kvůli rotaci, která v té době přišla, ale nakonec díky Barbaře. Ale studium jsem nevzdala, nerada házím bílý ručník do ringu, jen jsem jej ukončila či přerušila z časových důvodů.

zdroj: www.shakespeare.cz

Co vás tak moc baví na českém jazyce?

Vždy jsem ráda poslouchala lidi, jak si povídají. Vnímala jsem to, že čeština může znít, zvláště tady na Ostravsku, velmi ošklivě. Nebudu dávat příklad. Ale může znít také velmi libozvučně. Když jsem mluvila s dědou nebo obecně s rodinou, která byla staršího data narození, zjistila jsem, že ta jejich mluva byla úplně jiná, než je ta naše. Nesmírně mě baví nářečí, do toho láska k Janáčkovi. Doma taky máme lásku k muzice, ten jazyk je také rytmický, také zvučný a také tam funguje intonace.

 

Pavlína Kafková vystudovala šestiletou ostravskou konzervatoř. Během studií hostovala v ostravském a opavském divadle. Profesionálně začínala v Českém Těšíně, kde působila tři roky, zde taky vytvořila mnoho rolí. Během působení v ostravské činohře jí přicházely nabídky i z jiných divadel, např. z Chebu, Brna či pražského Divadla Komedie. Vždy se znovu rozhodla pro Ostravu. V současnosti ji můžete rovněž vídat v roli soudkyně Barbary.

Autorské okénko: S Pavlínou Kafkovou jsme se sešly v rámci Letních shakespearovských slavností po představení Komedie omylů. Povídaly jsme si v zákulisí na lešení a nejvíce mě překvapilo asi to, jak jí role Barbary změnila život.

Zdroj titulní fotografie: www.shakespeare.cz