Práce ve Švýcarsku: připravte se na tvrdší podmínky!

V rámci seriálu o pracích v zahraničí se tentokrát podíváme do Švýcarska. V této zemi pracovala o letních prázdninách Denisa Knotová.

Práci ve Švýcarsku jí zprostředkovala agentura Interprax Consulting, s.r.o. „Agentura má velmi příjemného jednatele, který je velice schopný, umí poradit a vše vysvětlit,“ říká Denisa na začátek. Jelikož se agentura zabývá především zprostředkováním prací na švýcarských, lichtenštejnských a jiných farmách, byla Denisina práce spjatá se zemědělstvím. „Práce se týkala především sběru třešní v rozsáhlých sadech, sběru malin, starosti o zvířata, pletí záhonků a tak podobně. Kromě toho jsem dělala domácí práce jako praní, žehlení a někdy i úklid.“

Rodina Müllerových, pro kterou pracovala, vlastnila malé domácí pekařství a malý obchůdek, kde své pečivo, ovoce, zeleninu a lihoviny z ovoce prodávala. „Občas jsem v obchodě zaskočila, ale se svou (ne)znalostí němčiny opravdu jen zřídka. Častěji jsem vypomáhala v pekárně s vážením, mícháním nebo tvarováním,“ vysvětluje Denisa. Pracovala šest dní v týdnu od šesti do osmnácti hodin, ale mnohdy i o hodinu déle. „Ráno rodiče vypravili své děti po společné snídani do školy a pak jsme se všichni odebrali do práce. Akorát v domě neuklízeli sami, ale využívali k úklidu dvě cizinky,“ říká Denisa.

Sběr třešní
Sběr třešní

Lidé ve Švýcarsku, zemědělci i farmáři, jsou tvrdí. Jejich pracovní nasazení je vždy stoprocentní a stejné nasazení vyžadují i od ostatních. Práce je hodně a nároky jsou vysoké. Člověk málo fyzicky či psychicky odolný by tudíž nemusel vše jen tak zvládnout, zvlášť proto, že Interprax zprostředkovává práci jen pro jednotlivce. Internetové spojení téměř neexistuje, zvlášť na odlehlých farmách. „Kontakt s okolím, přáteli i s rodinou je takřka minimální. Já to vyřešila tak, že jsem vždy večer po práci sdělovala zážitky svému sešitku,“ vzpomíná na léto ve Švýcarsku Denisa. „Švýcaři jsou pracovitější a více spjatí s přírodou. Nehledí tak na sebe a na svou kariéru. Na cizince jsou zvyklí.“ Dodržují nedělní chození do kostela. Její rodina dělávala obědy pro všechny své pracovníky. „Celkem nás bylo asi dvacet. Spousta Nigerijců, dva sousedi a já. Jídlo bylo zcela odlišné, používali hlavně vejce, máslo, nudle, brambory a maso.“ Je také obvyklé dovézt pro rodinu nějaký dárek. Denisa zvolila plyšového Krtečka a pivo Radegast. „Krtečka kupodivu neznali, a proto jsem jim přehrála pohádku na videu, ze které byli nadšení.“

Švýcaři jsou pracovitější a více spjatí s přírodou a nehledí tak na sebe a na svou kariéru.

„Život ve Švýcarsku bych si dokázala představit. Není to nic pro milovníky měst, všude najdete spíše menší městečka a vesničky s přístupnou veřejnou studnou na zalévání květin a zahrad.“ Švýcarsko je nádherná země plná květin, zahrádek, polí a sadů. „Nesmím opomenout nádherná panoramata hor, která se jen tak někde nevidí. Jakožto milovnice fauny a flóry jsem byla ve Švýcarsku spokojená. Problém ale představovala moje fobie z výšek,“ směje se Denisa. Do Švýcarska by měli vycestovat ti, kteří mají rádi přírodu a nevadí jim těžká fyzická práce. Také ti, kteří chtějí zjistit, jak moc dokážou být soběstační, protože ve Švýcarsku nikdo nikoho za ručičku nevodí. Odloučení od moderních technologií má své výhody, člověk si tak snadněji uvědomí, jak moc mu záleží na maličkostech. „Mně třeba chyběla čeština. V mp3 přehrávači jsem si dokola pouštěla jen české písničky, které mě dostávaly z deprese,“ vysvětluje Denisa.

Denisin pokoj
Denisin pokoj

Líbil se jí určitý nadhled lidí, které potkala. Všichni měli za každého počasí na tváři úsměv od ucha k uchu. „Mě, jakožto cizinku, si nikdo nedobíral, což je v Česku běžné. Nejvíce mě zklamala jejich neznalost angličtiny.“ Nejvíce ji na Švýcarsku zarazila čistota. „Veškerá veřejná prostranství, která jsem měla možnost zhlédnout, byla bez odpadků. Chodníky i náměstíčka, vše pravidelně zametali buď lidé, kteří bydleli nejblíže, nebo se střídali sousedi.“

Přihlášku včetně životopisu na Interprax Denisa posílala v únoru. „Samotnou pracovní smlouvu jsem dostala na začátku června a 15. června jsem již byla ve Švýcarsku.“ Agentuře se hradí určitá částka, která v sobě zahrnuje pojištění po dobu práce, dopravu včetně zpáteční jízdenky, nedělní výlety a společný výlet všech zaměstnanců agentury. „Celkem jsem platila okolo 10 000 korun,“ dodává Denisa. Švýcarsko projela od Fricku až po Luzern se zastávkou u přilehlých jezer. „Koupání s výhledem na zasněžené Alpy bylo jedním z nejlepších zážitků. Také jsem absolvovala cyklovýlet po hranicích s Německem a navštívila německou kozí farmu, kde se žilo „postaru“, bez elektřiny i teplé vody, jen s tím, co si sami vyrobili.“ Někdo vydrží týden, měsíc, tři měsíce, rok, někdo zůstane navždy. Každopádně práce v zahraničí je zkušenost, která může být jen přínosem.