Stojí za to? Kavárna s nevšední obsluhou v centru Ostravy

Mobilní stánky s kávou Mental Café nejspíš potkáváte minimálně na festivalech. Co jste ale možná nevěděli, je to, že nyní kávu seženete i v kamenné prodejně na Masarykově náměstí. Kavárna TO Místo je tréninkovým pracovištěm pro zaškolení nových baristů a útulný prostor, kde si kávu vychutnáte po celý rok. Více o kavárně i projektu Mental Café prozradila zakladatelka Lucie Gurecká společně s baristou Tomášem.

TO místo je spojeno s pojízdnými vozíky Mental Café. Jaká je mezi podniky souvislost?

Mental Café je spolek, který zastřešuje převážně kavárenské vozíčky, se kterými jezdíme na akce. Od 13. prosince jsme jako spolek Mental Café zřídili toto tréninkové kamenné místo, tak abychom naučili naše baristy novým dovednostem jako servírování nápojů a podobně. Takto se noví baristé i lépe zaškolují, protože na akcích, kde je frmol, je to náročné. Odpadají tady také věci, jako je příprava, nošení těžkých zásob, doprava, orientace v novém prostoru a tak dále.

Jak vůbec vznikl původní projekt Mental Café?

Mental Café vzniklo před sedmi lety jako iniciativa, která se snaží začlenit lidi s netradičním smýšlením, mentálním či psychickým hendikepem na pracovní trh. Začleňujeme je do pracovního procesu na pozice baristů. Úplně na začátku jsme s kolegyni Ivanou Martákovou natáčeli filmy s mentálně postiženými (ne-herci) a napadlo nás, že by bylo fajn, kdyby ti lidé byli součástí společnosti.

Proč jste vybrali zrovna kávový catering?

Protože káva je artikl, který se používá denně. Často se nám stává, že lidé jdou primárně koupit kávu nebo jiné nápoje a až potom zjistí, jaký jsme podnik, vysvětlíme jim, co je naší snahou a případně to pochopí sami z komunikace s našimi baristy.

Jak vaše zaměstnance vybíráte a kolik jich v současné době máte?

Momentálně u nás pracuje 12 baristů. V prvopočátcích jsme dělali něco jako konkurz. Kandidáti přišli, vyzkoušeli jsme si jejich komunikační dovednosti, zeptali jsme se jich, jakou mají orientaci po Ostravě, kde bydlí, aby nemuseli daleko dojíždět, a podobně. Poté, co jsme vybrali prvotní tým baristů, se k nám začali nabalovat lidé z jejich okolí. Potom nás začali oslovovat různé ústavy, chráněná bydlení, sociální služby, kteří nám vytipovávali kandidáty od nich. A loni byl velký zájem ze strany opatrovníků, nejčastěji rodinných příslušníků, našich baristů. To znamená, že třeba maminka tady Tomáše si přečetla inzerát, shodou okolností i jeho kamarádka u nás pracovala, tak Tomáš se sám zeptal, co ta práce obnáší, a pak se k nám dostal.  V tom je výborná ta kamenná prodejna, že lidé se k nám mohou přijít i podívat, co ta práce obnáší, a pak se rozhodnout, jestli by se jim to líbilo.

Tome, zeptala bych se teda vás, jak jste se k práci baristy dostal a jak probíhá váš den v práci?

Pamatuju si, že mi to nabídla Karla Fultová v chráněném bydlení. Ráno první uklízíme, dezinfikujeme, no vlastně první, jak přijdu, tak se musím obléct do zástěry a do jednobarevného trička, pak až se uklízí a dezinfikuje. Jak je to všechno hotové, tak jdeme ke kávovaru a čekáme, až přijde nějaký zákazník. A potom vaříme kávy.

Je nějaká káva, kterou nerad připravujete?

Teď máme vlastně novinku, tu kávu na toniku. Ona není špatná, ale náročná na přípravu. Už jsem to dělal dvakrát a jednou se mi to nepovedlo. To jsem se musel doptat, kolik tam mám dát toho ledu, aby to bylo dobré. Protože to je pro mě novinka.

Jak moc je vaše práce náročná administrativně? Narážím spíše na ty pojízdné vozíčky s kávou. Můžete je postavit kdekoliv?

Z počátku s tím byl velký problém, protože město Ostrava má vyhlášku, která zakazuje stánkový prodej. To znamená, že vždy musíme mít nějakou osobu, která nás pozve na své místo, svou akci. Začínali jsme třeba v knihovně města Ostravy, kde jsme fungovali nějaké tři až čtyři měsíce. To bylo naše odrazové stanoviště, v knihovně vedle studovny, kde jsme obsluhovali zákazníky, kteří procházeli v pasáži. V současné době fungujeme vesměs na objednávku, jezdíme na nejrůznější akce, od drobných seminářů pro třeba dvacet osob až po velké akce, jako je třeba Colours of Ostrava.

Nabízíte pouze kávy, nebo máte i další, rozšířený sortiment?

Co se týká kávových nápojů, máme i alternativy ke kravskému mléku – bezlaktózové, ovesné, mandlové a další. Máme i špaldovou kávu. Co se týká jídla, tak máme v nabídce low carb pečivo. Potom například různé pralinky ke kávě.

Máte tady vystavené i různé upomínkové předměty. Ty si mohu zákazníci také koupit?

Jsou to takzvané DOBRODÁRKY. Dají se zakoupit tady v kavárně TO Místo, ale často je míváme také na stáncích. Aktuální dobro dárky jsou DOBRODÁRKY, které nám společně s baristy naaranžovala naše spřátelená kreativní duše Veronika z ateliéru Koira – Kissa. Nebo teď máme třeba řasokoule, sortiment je sezónní, snažíme se jej obměňovat. Principem je, aby si u nás zákazník koupil dárek, který dobře vypadá, je vyhotoven z kvalitních materiálů a co největší měrou se na něm podíleli právě naši baristé. Peníze mají potom různé využití, momentálně bychom potřebovali pořídit nové uniformy pro baristy.

Lidi posedí a budou tady chtít sami od sebe chodit, aniž by museli vyhledávat, kde zrovna parkuje vozík Mental Café.

Mohou vás lidé podpořit i jinak než zakoupením těchto předmětů?

Určitě, úplně nejlepší je, když si nás lidé objednají na akci a tím vytvoří našim baristům vlastně pracovní místa. Dobrovolníci pomáhají například s logistikou, nebo přijdou podpořit tým na konkrétní akci a dělají dohled nad tím stánkem. To se stává, hlavně když máme v jeden den více akcí najednou, to je nás personál rozebrán a poptáváme dobrovolníky.

Proč se kavárna jmenuje TO Místo?

Mělo by to být TO Místo, kde je krásno, dobro, kde je dobrá káva a dobrý catering. Lidi posedí a budou tady chtít sami od sebe chodit, aniž by museli vyhledávat, kde zrovna parkuje vozík Mental Café.

This slideshow requires JavaScript.

Autor fotografií: Petr Lůžek