Stres v době nouzového stavu a jak se s ním vypořádat

V době, kdy lidé tráví téměř všechen volný čas doma a dny jsou téměř stejné, je poslech on-line přenášky určitě nevšedním zpestřením. Obzvlášť když je tato přednáška na téma, které trápí všechny. Problém, se kterým se velká část nejen české populace potýká, souvisí se strachem ze zákeřné nemoci, ale i se skutečností, že lidé nemohou se svým časem naložit tak, jak byli zvyklí, nebo jak by chtěli.

Paní doktorka Pavla Šňupárková se rozhodla uspořádat „webinář“ zabývající se problematikou stresu v době nouzového stavu a možnostech, jak se s touto přítěží vypořádat. Akce se uskutečnila on-line v téměř komorní atmosféře a většinu publika tvořili hlavně studenti, na které webinář mířil. Účastníci se neostýchali do konverzace často přispět svými zážitky.

Hned na začátek zazněl velmi rozšířený pojem prokrastinace, s nímž se během distančního studia potýká jistě řada studentů. Toto oddalování a přesouvání povinností spolu s uzavřením škol velmi úzce souvisí. Dá se říci, že se jedná o vedlejší účinek, jenž s sebou přináší právě ztráta režimu a také pozdější ztráta motivace. Řešení tohoto problému tedy nemusí být natolik složité. S navrácením určitého řádu do našich životů by pomohlo vytvoření rozvrhu nebo jiná obdobná pomůcka. Prokrastinace je však ještě jedním z mírnějších následků.

Zpomalení rychle běžícího světa naštěstí nedoprovázejí jen negativa. Mezi lepší zprávy, které se k nám během virové pandemie dostaly, patří informace o celkovém zlepšení ekologické situace. Pozastavení činnosti velkých továren způsobilo vyčištění vzduchu a vod. Ozonová díra se podstatně zmenšila a zvířata měla na chvíli klidný život bez turistů, s čímž souvisí také velmi vysoký počet nově vylíhlých želv.

Opět ale k hlavnímu tématu přednášky, a to stresu. Stres je přítomen nejen během krizových situací, jako je právě tato, ale také v každodenním životě. Obecně můžeme tento stav považovat za prospěšný, ale pouze v případě, že se jedná o tzv. stres krátkodobý. Krátkodobý neboli akutní stres slouží k rychlému dobytí energie a zlepšuje celkový výkon. S tímto typem stresu se lze setkat před důležitým úkolem, například zkouškou na vysoké škole.

Škodlivým stresem je jeho dlouhodobá varianta. Během stresových situací se vyplavuje kortizol, který při vyšším množství zatěžuje imunitní systém. Člověk zažívající stres dlouhodobě je tedy náchylnější na nemoci. Dlouhodobý stres má špatný dopad nejen na zdravotní stránku, ale také tu mentální, kdy může jedinec spadnout do depresí. Deprese se mohou projevovat nechutí nebo naopak zvýšeným apetitem, špatným spánkem a úzkostí. V takovémto případě je naprosto v pořádku vyhledat pomoc odborníka.

Se stresem se však lze vypořádat i svépomocí. Mezi některé z rad patří mimo jiné práce s myšlenkami. Snažte myslet především na hezké věci, například na co se zrovna těšíte. Přistupujte ke svému životu zodpovědně a nenechávejte vše na poslední chvíli. Zkuste si vypsat plán splnitelných změn, které byste ve svém životě chtěli udělat. Zapojit můžete i pohyb a věnovat se meditaci nebo oblíbenému sportu. Existuje řada úkonů sloužících ke zbavení stresu. Nenechte se jím proto pohltit a vyberte si variantu, která vám vyhovuje nejvíce, a zkuste ji zařadit do svého života.

Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com