Tak trochu jiný workshop

Studenti Ekonomické fakulty měli první březnové pondělí možnost zúčastnit se netradičního workshopu, který mohou využít nejen v profesní praxi, ale také v osobním životě. Katedra účetnictví a daní tentokráte uspořádala seminář na téma „Víte, jak poskytnout první pomoc?“ Co všechno se studenti mohli dozvědět?

Lavice učebny B374 zaplnily v pondělí ráno studenti, kteří se od prezentujících zástupců Českého červeného kříže mohli dozvědět nejen základy první pomoci. Přednášející bakalářka Karolína Krajdlová a Richard Lizák nejprve studentům poradili, jak se zachovat, pokud jste nuceni volat záchrannou službu, a kdy ji vlastně zavolat. Před příjezdem záchranné služby jste to totiž právě vy, kdo má v rukou život zraněného a kdo se může významně podílet na tom, že dotyčný přežije. Vždy je potřeba v první řadě zachovat klid. Voláte-li na jakoukoli tísňovou linku, věnujte pozornost zejména popisu místa, kde se nacházíte. To hraje velmi významnou roli, mnohdy se totiž stává, že záchranná služba přijede pozdě právě z toho důvodu, že vás nemůže najít.

Dále byste se měli řídit základním pravidlem, kterým je vlastní bezpečnost. Jste-li tedy například svědkem dopravní nehody, měli byste vždy vytáhnout výstražný trojúhelník a umístit jej na vozovku, dále si obléci výstražnou vestu a při pomoci zraněnému si na ruce navléci rukavice, nebo třeba i obyčejný mikrotenový sáček. Při pomoci jiným se totiž sami můžete lehce například o něco pořezat nebo se od zraněného nakazit. Není také vhodné hrát si zbytečně na hrdinu. Mohlo by se totiž také stát, že místo jednoho pacienta, ke kterému záchranná služba původně jede, jsou najednou pacienti dva.

Dalším tématem semináře byla všemi známá čísla tísňové linky. Mnoho lidí si dodnes všechna nepamatuje, a tak je nejjednodušší volat vždy na číslo 112. Výhodou tohoto čísla je také to, že se na něm dovoláte pomoci i v zahraničí. Vychytávkou, o které málokdo ví a která může záchranářům usnadnit práci při již zmíněném udávání vaší polohy, je aplikace záchranka. Tuto aplikaci si lze jednoduše nainstalovat do telefonu. Stane-li se vám poté někde úraz nebo si potřebujete zavolat pomoc, stačí zmáčknout tlačítko, které vás přepojí na dispečera, který pomocí aplikace přesně zjistí, kde se nacházíte.

Častou chybou, které se volající dopouští, je, že poté, co si zavolají pomoc, již telefon úplně ignorují. Dispečer se často potřebuje dovolat zpátky, nebo vám volají samotní záchranáři, kteří třeba neví, v kterém patře bydlíte, a nemohou se dovolat. Vy se pak třeba zbytečně divíte, kde jsou tak dlouho. Dobré je si také zapamatovat, že často volají z neznámých čísel. Voláte-li tedy o pomoc, nebojte se pak tato čísla zvedat. Myšlenka na to, že je to určitě ten prodavač vysavačů, a proto to nezvednu, vás pak může hodně mrzet. Co přednášející záchranář sám zdůrazňuje, je, ať se při popisu situace vyhýbáte zbytečným zájmenům. Věta: „Přijeďte rychle, z něho to teče“, nebo „Přijeďte tu“ totiž ještě nikoho nezachránila.

V druhé části přednášky přišla řeč na samotné poskytnutí první pomoci. Přednášející se postupně věnovali situaci, kdy zraněný dýchá a kdy je třeba jej pouze stabilizovat, a kdy naopak nedýchá a je třeba přejít k oživování.

Právě oživování si pak mohli studenti sami vyzkoušet na několika figurínách, včetně figuríny malého dítěte. Mnozí tak zjistili, že to, co vidíme v akčních filmech v televizi, mnohdy není tak jednoduché, jak se zdá. Při oživování totiž musíte nepřetržitě stlačovat hrudník zraněného v poměru 30 stlačení ku 2 vdechům z úst do úst. Tento akt pak musíte někdy opakovat až několik desítek minut, aby nedošlo k odumření mozku.

Pro mnohé byla také překvapením informace, že už se v moderní medicíně příliš nevyužívá tzv. stabilizovaná poloha. Záchranáři naopak radí nechávat zraněného ležet na zádech, kde můžete lépe kontrolovat jeho zdravotní stav. Dle přednášejících si také mnoho lidí neuvědomuje, že srdce nemáme na levé straně, tak jak nás to učili ve školce, nýbrž uprostřed hrudníku.

Studenti si tak mohli odnést spoustu užitečných rad a celý workshop byl příjemným zpestřením univerzitní výuky.