Tělesná výchova patří k vysokoškolskému studiu, říká pedagog Martin Kapsa

Futsalový tým složený ze studentů VŠB je v sezóně 2018/2019 mezi českou futsalovou elitou. Trenérem, hráčem a předsedou týmu je Mgr. Martin Kapsa, pedagog z Katedry tělovýchovy a sportu. Jaká byla sezóna, jak se můžeš přidat do týmu a jak to vypadá s výukou tělocviku v dnešní době? Dočtete se v rozhovoru Tomáše Beny.

Jak jste se dostal k pozici trenéra futsalového týmu VŠB?

K pozici trenéra jsem se dostal tak, že jsem nastoupil tady na Katedru tělesné výchovy a sportu, a po panu Svobodovi, který odešel do důchodu, jsem získal futsalový oddíl.

Jako jeden z mála trenérů jste byl zároveň hráčem. Je takováto pozice náročná?

Já už toho moc letos neodehrál, většinou jsem byl na lavičce. Což je ten ideální stav. Navíc si myslím, že to k tomuhle směřuje, když budu především na lavičce.

Pojďme zhodnotit uplynulou sezónu. Bohužel jste se v první lize neudrželi a po roce se vracíte do ligy druhé. Jaká jste měl před sezónou očekávání vy sám?

Chtěli jsme skončit co nejlépe, to je pravda. Herně jsme domácí zápasy zvládli výborně, ale nezvládli jsme je výsledkově. Když skončila sezóna, chybělo nám těch 9 bodů, které jsme měli doma uhrát, protože jsme byli jednoznačně lepší, akorát jsme nedávali góly a nepotvrdili to výsledkově. Na druhou stranu se kluci poměřili s hráči světového formátu, kteří prošli těmi nejlepšími týmy na světě, jako je Barcelona a Benfica Lisabon, takže pro všechny to byla parádní zkušenost.

V rozhovorech jste několikrát zmínil, že jste omezen šířkou kádru. Byl to hlavní problém, který jste musel řešit?

Neřekl bych, že jsem byl omezený šířkou kádru, ale bohužel jsme měli hodně dlouhodobě zraněných hráčů, s čímž jsem nepočítal. Tři kluci, kteří loni hráli celou sezónu, co vykopali postup z druhé ligy, mi letos chyběli třičtvrtě sezóny, to byl ten zásadní problém. Kádr jsme měli široký, dokonce jsem musel poslat pár kluků na hostování. Ale nemoci a zranění k tomu prostě patří, a to nám to zkomplikovalo.

Myslíte si, že futsal má v Česku budoucnost?

Futsal má v Česku určitě budoucnost, ale to by ve vedení asi museli být jiní lidé.

Vy sám vlastníte profesionální trenérskou licenci UEFA. Využíváte zkušenosti z tohoto studia při výuce futsalu v rámci studijních hodin? Myslíte si, že je to pro vyučujícího přínosem?

Určitě to přínosem je. Každý člověk, který trénuje, se musí vzdělávat a musí jít s aktuálním trendem, protože věci se pořád vyvíjejí. Když to vztáhnu na futsal, tak věci, které se hrály před pěti lety, se už dneska nehrají. Takže pokud se člověk chce pohybovat ve špičce, musí být v aktuálním dění. Co se týče výuky, když máte zkušenosti, výuka je rozhodně kvalitnější.

Jak dlouho jste učitelem tělocviku na VŠB?

Myslím si, že teď už to je pět let.

Často slýcháme, že se dnešní „mladí“ nehýbou. Myslíte si, že se to s kondicí studentů obecně zlepšuje, či zhoršuje?

Dříve byla mládež kondičně někde jinde, teď je to těžké. Pohybově na tom dnes nejsou nejlíp, to je zapříčiněno tím, že spousta lidí sedí doma u počítačů a jsou na sociálních sítích místo toho, aby běhali venku za barákem jako my kdysi. Myslím si, že to je problém celé populace.

A co konkrétně VŠB? Přeci jen, jsme technická univerzita. Jak jsou na tom inženýři s fyzickou aktivitou?

Ti, kteří sportují ve svém volném čase, jsou na tom samozřejmě lépe než ti, kteří ne.

Blíží se sportovní den k výročí 170 let od založení univerzity, vy máte na starost fotbal. Na co se mohou studenti těšit?

Sportovní den je vyvrcholením celého letního a zimního semestru pro všechny studenty. Jako katedra, myslím, to máme vždy zorganizované na jedničku. Studenti se můžou těšit na setkání s dalšími studenty naší univerzity a budou si s nimi moct změřit síly, ať už na vrcholové, nebo rekreační úrovni. Myslím si, že máme velkou nabídku sportů a každý si najde ten svůj.

Myslíte si, že je tělocvik na vysoké škole dobrá věc? Někteří studenti mohou namítat, že je to pro ně zbytečné.

Obecně hodně lidí, kteří přijdou do prváku, mají spoustu předmětů za zbytečné a snaží se naházet rozvrh do tří dnů, místo toho, aby studovali celý týden, jak byli zvyklí doposud, a pokud si myslí, že by se neměli hýbat, je to jejich názor, ale tělesná výchova by měla být součástí vysokoškolského studia. Navíc tady na Vysoké škole báňské máme velkou nabídku sportů, takže si každý může najít svůj sport, kterému se bude věnovat a ve kterém se může zdokonalit. Máme tady licencované trenéry na badminton, tenis, kondiční kulturistiku, takže i když někteří studenti nechtějí být v kolektivu, můžou si vybrat individuální sport. A zase naopak, kdy jindy si dnes mladí zahrají volejbal, fotbal nebo basketbal? Spoustu lidí ty sporty baví, ale nemají příležitost si je zahrát, jelikož ve svém okolí nenajdou dostatečný počet lidí se stejným zájmem. Pokud si ale myslí, že to je ztráta času, že pohyb je ztráta času, tak je to už pouze jejich problém.

Poslední otázka – pokud by se někdo chtěl přidat k vám do týmu, co pro to má udělat?

Stačí mě kontaktovat, já si ho pozvu na trénink, kde se vždycky nějak domluvíme. Samozřejmě není dogma, že člověk musí hrát nejvyšší soutěž. Můžeme založit i B tým, který by hrál nejnižší soutěž například s rekreačními týmy.

Autor rozhovoru: Tomáš Béna

Autor fotografií: Nela Rumplikova

This slideshow requires JavaScript.