Tomáš Prouza o tom, jak může Česko reformovat EU

Jak už je zvykem, v Centru PANT proběhla další zajímavá akce, na kterou se mohl volně dostat kdokoli, kdo měl zájem. Tentokrát zde zavítal známý ekonom Ing. Tomáš Prouza, MBA, který elegantním a zajímavým způsobem podal problematiku vnímání EU v české společnosti a také například to, jak se může Česko podílet na tom, co se v EU odehrává.

Není tomu tak dávno, co Tomáš Prouza zavítal na Ekonomickou fakultu. Sokolské33 se však až teď podařilo jeho přednášky zúčastnit, aby vám nabídla krátký přehled všeho, co zaznělo. Ovšem bylo toho mnohem více, než vám můžeme shrnout. Těm, kteří mají už teď o dané téma zájem, doporučujeme záznam, který je volně dostupný na internetu. Pokud stále váháte, snad pro vás bude článek dostatečným podnětem a inspirací.

Blíží se volby do Evropského parlamentu…

…a s tím se podle Prouzy pojí problém účasti. Moc lidí totiž k eurovolbám nechodí, což je poměrně škoda, protože Česká republika je aktuálně 11. největší země EU (s Brexitem desátá). Na jednu stranu jsme sice malá země, na stranu druhou ale nejsme zas tak malí, abychom si nemohli něco prosadit, pokud bychom chtěli. Je to především o tom, jak moc něco chceme a jakým způsobem si pro to jdeme (jak si hledáme partnery). U Česka je ale většinou problém, že nevíme, co přesně chceme, a tak jenom nějak proplouváme. Ovšem stále platí, že když už něco chceme, tak to dostaneme (o čemž Tomáš Prouza mimo jiné hovořil na konkrétních příkladech, pozn. red.).

Podle Prouzy lidé ztratili důvěru vlivem existenciálního strachu z toho, že nerozumí světu kolem sebe…

Řeč padla také na to, že k českým rysům patří, že nemáme rádi žádné instituce a máme tendenci být spíše antisystémoví. Podle Prouzy také lidé ztratili důvěru vlivem existenciálního strachu z toho, že nerozumí světu kolem sebe, doprovázeného strachem o své děti, a to i přesto, že za posledních 150 let se má každá následující generace lépe než ta předchozí.

Zdroj: facebooková stránka Centrum PANT

Co nám může na EU vadit?

EU je mnohdy pomalá. Tato skutečnost je mimo jiné dána historicky vztahem mezi Francií a Německem. Tyto země byly od konce války nuceny spolu vyjednávat u jednoho stolu a spoustu věcí bylo potřeba řešit systematicky a pomalými kroky. I dnes jsou tyto procesy nesmírně složité a dochází ke střetu mnoha zájmů. Podle Prouzy spočívá tento problém v jednomyslnosti, protože mnohdy by bylo možné některé věci rozhodnout jednodušeji a rychleji (v tom ale může vidět problém spousta odpůrců těsnější evropské integrace, pozn. red.).

Důležité je také stanovit a definovat evropské zájmy, kterých chce Evropa dosáhnout. Zajímavý příklad byl uveden na problematice situace v Sýrii. Ačkoliv nás migrační vlna ze Sýrie zasáhla a tato záležitost se nás všech týká, tak o budoucnosti tohoto území spolu jednají USA a Rusko, a to bez EU. Prouza uvedl, že problém EU spočívá také ve skutečnosti, že: „Když dojde na lámání chleba, tak se nic neděje.“

Zavedení eura

Posledním shrnutým bodem v tomto článku je problematika eura. Prouza uvedl spoustu důvodů, proč bychom měli euro zavést, přičemž také vyvrátil dva časté argumenty proti jeho přijetí. Tím prvním je otázka kurzového rizika, které by nás mohlo za určitých okolností ohrozit. Došel k závěru, že znehodnocení měny kurzovým závazkem byl výsledek kurzové politiky ČNB (cílování), takže mnohdy dochází ke kritice toho, co se děje špatně i u nás doma.

Další vyvrácenou fámou bylo zdražení cen základního spotřebního zboží. Strach z růstu cen zboží každodenní spotřeby panoval např. na Slovensku, které elegantním způsobem přišlo s řešením. Vybraná skupina obyvatel mohla zaznamenávat ceny jednotlivých produktů a vyhodnotit, zda cena vzrostla, nebo ne. Výsledek byl takový, že se ceny nezvedly důsledkem psychického tlaku a apelu – nikdo z obchodníků si totiž netroufl situace využít a hodit si k nabízenému zboží marži, aby danou situaci využil pro svůj vlastní prospěch a ekonomický zisk (stal by se totiž terčem útoků ze strany médií a veřejného mínění, což by ho mohlo znatelně oslabit).

K závěru…

Autor článku shrnul to, co na přednášce zaznělo a o čem byla řeč. Článek není vyjádřením jeho konkrétního postoje a účelem článku není ovlivňovat názor kohokoliv jiného. Každý může na dané věci mít jiný a vlastní názor.

Titulní fotografie: facebookový profil Tomáše Prouzy, © EUROPEUM