„Všichni u nás mohou být spokojení,“ říká majitel 2to2 baru

Před pár týdny jsem přes Stodolní ulici mířila s kamarádkou do baru na Poděbradově ulici, kde jsme se měly setkat s dalšími přáteli. Upřímně, nevěděly jsme, kde se 2to2 bar nachází, nicméně jsme o něm už něco málo slyšely. A překvapil nás. Mile. Ochotou, nabídkou, prostředím, lidmi a v neposlední řadě, co si budeme nalhávat, i cenami. Rozhovor s majitelem unikátního baru, Filipem Machem, pro vás připravila Bára Urbanovská.

Na začátek se zeptám, čím se váš bar liší od ostatních a jaký je jeho celkový koncept?

Liší se tím, že vůbec nepracuje s maržemi. Jak zboží nakoupíme, tak jej i prodáme. U nás se platí strávený čas.

Jak vás vlastně napadlo si takový podnik otevřít?

Já jsem fotograf, nejsem barman, trávím spoustu času v kavárnách, kde upravuji fotografie. V některých podnicích si dám kávu za sto korun, je jí litr, což je skvělé, protože piji asi patnáct káv denně, nicméně jednou jsem seděl v malé kavárničce, ve které jsem si dal cappuccino za devadesát a bylo v malém hrnku. Já tam seděl tři hodiny, ale další jsem si nedal, protože bych jich tam vypil hodně a fakt se mi nechtělo tolik utrácet za kávu. Byl jsem nespokojený, protože jsem si nedal to, co jsem chtěl, navíc musel být nespokojený i majitel, pro něhož to nebyl žádný byznys. To mi přišlo špatné. Přemýšlel jsem nad tím a nakonec mě napadlo, že by si každý měl dát to, co chce. Majitel ale musí zaplatit nájem, tedy musí něco vydělat.

Čím vás zaujal tento prostor? Přece jen, na Stodolní ulici je to kousek. Neuvažoval jste, že si podnik otevřete tam?

V Ostravě jsem otevřel proto, abych zkusil, jestli je vůbec o tento systém zájem. Spojil jsem se proto s majitelkou tohoto domu a ta mi nabídla prostory. A protože zájem je, budeme otvírat další pobočky po republice. Zpočátku jsem tomu moc nevěnoval pozornost, ale jakmile jsem se začal bavit s lidmi, tak byli nadšení. Měl jsem strach, že problém budou mít dodavatelé, protože odkryjeme ceny, ale dodavatelé jsou také nadšení. Jediné Nespresso na začátku trochu zaváhalo, ale vysvětlil jsem jim systém, a tak nás taky podpořili. Ostatní dodavatele jsme si našli přes velkoobchody, a dokonce někteří už nás kontaktují sami. V našem baru si zákazníci mohou drink vyzkoušet, takže je to výhodné i pro ně.

jakmile jsem se začal bavit s lidmi, tak byli nadšení

Proč jste se rozhodl otevřít první bar zrovna v Ostravě? Myslíte si, že se tady daří podnikání v oblasti gastronomie?

Ne, to si nemyslím. Ani toto místo není ideální, na Nádražní ulici by to bylo asi lukrativnější, i uprostřed Stodolní by to mohlo být lukrativnější, ale jde mi spíše o to, abych otestoval, zda je o tento koncept zájem. Jestli tady lidé těch sto metrů ujdou.

Zmínil jste, že budete otvírat pobočky po celé republice. Které město bude následovat?

Praha. Bude to Praha. Za první měsíc jsme měli čtyři poptávky po franšíze, protože máme koncept patentovaný. Máme ale kromě Prahy poptávku do Mladé Boleslavi, Brna nebo do Opavy, ale sám bych otvíral nejprve Prahu, potom Brno a pak třeba Olomouc. Myslel jsem si, že to bude mít pomalejší průběh, očekával jsem první pobočku za rok za dva, kdo ví. Jenže se to začalo zrychlovat. Během léta bychom mohli dát něco dohromady a v září otevřít. Chtěli bychom Smíchov nebo Karlín, administrativní čtvrti, kde by se to tolik netočilo kolem baru, ale třeba kolem kavárny, s tím, že večer si tam budou moct lidé dát nějaký drink. Systém bude stejný. Některé podniky, třeba KFC, Starbucks nebo McDonald’s, mají striktně dané to, co tam má být a jak to má fungovat, u nás jde o systém. Může to být kavárna, super diskotéka nebo steak house.

Když jsem tady byla posledně, hrála se zde mezi lidmi soutěž o to, kdo dřív vypije levý sloupec nápojového lístku. Jak toto vzniklo?

Jednou přišel pán, který se rozhodl, že si vypije levý sloupec našeho nápojového lístku. Když se dopil ke kategorii tequilla a gin, usoudil, že by přešel na likéry. Vypil 26 panáků za asi 3,5 hodiny, zaplatil, zvedl se, odešel po svých a na druhý den přišel znovu.

Tady si dají pití, které buď jinde nenajdou, nebo najdou, ale za částky, které jsou mimo.

Co si vaši zákazníci nejčastěji dávají?

Při první návštěvě si objednají všichni to, co pijí pravidelně. Je to první reakce. Pijí strašně rychle, snaží se na tom ušetřit. Jednou tady byl pán, který si během dvaceti minut dal osm ginů, taky jednou přišli zahraniční studenti, kterých bylo asi šest, a jejich první objednávkou bylo 24 tequill. Potom začali zjišťovat, že nemusí pít tak rychle, protože se jim to pořád vyplatí, takže mohou zkoušet spoustu jiného pití, které tady máme. Nejprve k nám chodila věková kategorie 18 až 21 let, teď chodí i starší, do těch 30. Zjistili, že opravdu nemusí vypít co nejvíc v co nejkratším čase. Tady si dají pití, které buď jinde nenajdou, nebo najdou, ale za částky, které jsou mimo.

Blíží se léto a s ním i spousta akcí, a to nejen v kultuře, ale i v gastronomii. Připravujete vy pro zákazníky nějaké akce?

Snažíme se pořád něco dělat. Když bylo mistrovství světa v hokeji, tak jsme při každém českém gólu dávali Radegast zdarma a panáka Tuzemáku zdarma a také Radler zdarma. Uvidíme, co bude v létě.

Setkal jste se s podobným konceptem podnikání třeba v zahraničí?

Ne, vůbec. Tohle byl čistě můj nápad. Ale poptávku máme i ze zahraničí. Přišla nám nabídka mít obchodní zastoupení na Slovensku. Zájem projevili i lidé z Londýna. A mám kamaráda, který žije napůl v Americe a napůl v Portoriku, ten má také zájem. Rozjíždí se to divoce, jsem z toho trochu nejistý. Ale je pravda, že já jsem největší skeptik. Tady jsme na nule od prvního měsíce, což pro mě také bylo překvapení. Říkám si, že když jsme na nule tady a nepotřebujeme podnik dopovat, uživíme se všude.

tady je to férové pro všechny strany

Inspiroval jste se něčím, co se týká designu?

Chtěl jsem, aby to bylo čisté, otevřené a vkusné. Nechtěl jsem investovat miliony do designu. Věci se dají zlepšovat, takže kdybych měl velký budget, udělal bych některé věci jinak, nicméně jsem se snažil, abych našel kompromis mezi tím, aby prostředí neurazilo a lidé se cítili příjemně.

Máte v podnikání nějaké motto?

Rád pracuji v kolečku, což je pro mě důležité i u fotografování. Vizážista, kadeřník, fotograf, modelky. Všechno je v jednom kole, všichni mohou být spokojení. A stejně tak to vnímám i v podnikání. Většinou to bývá tak, že je buď spokojený majitel, anebo zákazník. V gastronomii je to tedy více o spokojenosti majitele, bohužel. Myslím si, že tady je to férové pro všechny strany – zákazník ví, za kolik se zboží kupuje, za kolik se prodává, každý uzná, že se nájem prostě platit musí, navíc, když se usmějeme, máme pozitivní reakce.

Titulní fotografie: Facebooková stránka 2to2 bar

Ostatní fotografie: Tereza Zgabajová


2to2 bar:

2to2 bar najdete v centru Ostravy na Poděbradově ulici. Zákazníkům nabízí jedinečný koncept, kdy si mohou dát drink za nákupní cenu a platí čas, který v baru stráví. Do pěti hodin odpoledne zaplatíte za půlhodinku 25 korun, od páté hodiny odpolední pak 35 korun. Pokud byste ale přišli před pátou hodinou, platíte pořád 25 korun za půl hodiny. Bar zkrátka nepracuje s maržemi. Otevřeno každý den krom neděle od 10 hodin. Více na www.2to2.cz.

Autorské okénko:

Myslím si, že gastronomie v Ostravě je velmi slušně rozjetá a najdete tady řadu podniků, do kterých se i já sama moc ráda vracím. 2to2 bar je jedním z nich. Líbí se mi nejen koncept, ale i atmosféra, která tam panuje, když přijdete. Jsem ráda, že Ostrava je úplně první město, kde tento bar vznikl. Lidé, a to nejen personál a majitel, ale i ostatní zákazníci, jsou příjemní a usměvaví. Můžete si do baru objednat pizzu a nikdo vám nic neřekne. Opravdu, doporučuji všemi deseti!