Znáte pojem emoční inteligence?

EQ vs. IQ aneb co ještě nevíte o emoční inteligenci. Přesně tak zněl název webináře, který se konal v pátek 26. června. Webinář pořádalo Kariérní centrum VŠB-TUO a provázela jím Ing. Kateřina Kučová. A Sokolská33 samozřejmě byla u toho.

Zatímco IQ je nám všem dobře známé, zkratka EQ (emoční kvocient), který hodnotí emoční inteligenci, je veřejnosti známá už méně. Hned v úvodu je třeba zmínit, že IQ a EQ jsou naprosto nezávislé veličiny. S IQ už do života vstupujeme, je ovlivňováno genetikou a jde rozpoznat už v 6 letech. Během dospělého života se nám naše IQ už většinou nemění. Emoční inteligence na genetických dispozicích člověka naopak vůbec závislá není. Je hodně ovlivňována výchovou a prostředím, ve kterém žijeme, a dá se během života naučit. A to je velmi pozitivní zpráva!

Vraťme se ale o krok zpátky, a to konkrétně k emocím, kterým byla věnována první část webináře. Emoce se ukrývají uvnitř nás, avšak projevují se navenek. Souvisí s citlivostí člověka, jsou velmi proměnlivé a mají obrovský vliv na sociální vztahy. Emoce a jejich prožívání se liší jak u dětí, tak u dospělých. „I když se navenek snažíme působit určitým způsobem, tak zejména děti jsou zrcadlem našich vnitřních pocitů a emocí, před kterými nikdy nic neskryjeme. To znamená, že to, co nám ukazují, ať už děti, nebo lidé, mezi kterými se běžně pohybujeme, nám většinou dává určitý feedback a odráží něco z nás,“ uvedla Kateřina Kučová.

Podle ní je velmi důležité umět se vcítit do situace druhého člověka a zamyslet se, proč se mu daná věc děje a proč reaguje určitým způsobem. Emoce druhého můžeme zklidnit prostým potvrzením jeho reakce, například: „Ano, máš právo na to se zlobit, já bych se taky zlobila, být na tvém místě.“ Pokud jsme to my, kdo emoce prožíváme, je dobré se na chvíli zastavit a zamyslet se, co se s námi děje: „Jsem unavená z práce? Někdo mě naštval? Nebo jsem jenom nevyspaná?“ Tyto věci se pravděpodobně daným způsobem v nás projeví, třeba se cítíme podráždění a nechceme nikoho vidět. Avšak emoce nad námi ztrácí trochu sílu už jenom tím, že si je uvědomíme a popíšeme.

A jak uvedla Kateřina Kučová, každý má na emoce právo. Je však důležité s nimi umět pracovat, vyřešit je nejlépe hned a nepřevádět je do budoucna. „I když spoustu emocí dlouhodobě pohlcujeme, emoce nezmizí, žijí v nás dál a ukládají se do hlubokých buněčných struktur. A potom na nás zaútočí v čas, který je úplně nejméně vhodný,“ uvedla s tím, že každý by si měl najít svůj vlastní způsob, jak se s emocemi vypořádat.

Druhá část webináře byla věnována samotné emoční inteligenci. Definic emoční inteligence existuje mnoho, Kateřina Kučová ji však definuje dvěma slovy, a to „alchymie pocitů“. „Je prokázáno, že emočně inteligentní lidé mají více soucitu s ostatními, daleko lépe navazují přátelství, jsou schopni budovat dlouhodobé vztahy, daleko lépe spolupracují s ostatními, jsou více velkorysí a méně agresivní. Mohou být úspěšnější v práci či ve škole. Daleko méně pociťují negativní emoce, nebo je umí zvládnout,“ prozradila lektorka v úvodu druhé části.

Emoční inteligence se skládá z pěti základních prvků. Prvním z nich je sebeuvědomění: „Sebeuvědomění je znalost vlastních emocí, schopnost orientovat se sám v sobě, ve svých duševních pochodech a stavech,“ uvedla přednášející s tím, že pokud sami sebe známe, jsme pak daleko méně zranitelní.

Mezi další prvek emoční inteligence lze zařadit sebeovládání. „Je to určitá schopnost ovládat své aktuální impulsy,“ definovala sebeovládání Kateřina Kučová a zároveň dodala, že každý by měl mít svůj způsob, který mu pomáhá se vyrovnat s přívalem emocí. Může jít například o prosté počítání do deseti nebo „nádech, výdech“.

Po sebeovládání následuje motivace. Ta je spojená se vším, co nám v životě dělá radost. „Je to naše vnitřní síla, která nám pomáhá naplňovat vyšší cíle,“ sdělila lektorka. A právě motivace souvisí s naší ctižádostivostí a vede k větší iniciativě.

Další součást rozvoje emoční inteligence je empatie. Empatie se netýká naší práce sami se sebou, ale vztahuje se k mezilidským vztahům. Jde o vnímavost k emocím druhých a schopnost se do druhých vcítit. „Přirovnala bych to k obutí botou druhého člověka. Máte šanci si uvědomit, kde vás něco tlačí či bolí,“ uvedla přednášející.

Poslední kompetencí emoční inteligence jsou mezilidské vztahy a komunikace neboli social skills. „Komunikace je alfa a omega rozvoje emoční inteligence. Způsob, jakým se umíme ptát druhých, zjišťovat určité věci a třeba hned nekritizovat druhé, je důsledkem toho, jak nám komunikace a mezilidské vztahy fungují,“ prozradila Kateřina Kučová.

A co dodat závěrem? Všichni bychom se měli snažit pracovat na zlepšení všech pěti složek emoční inteligence. Je to zodpovědnost každého z nás. Hlavně ve chvíli, kdy přicházíme do kontaktu s jinými lidmi, se bez emoční inteligence neobejdeme. Jde sice o dlouhodobou práci, avšak můžeme začít už teď!

Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com